Sýrií se šíří zákeřná choroba, nakažení uprchlíci mohou být i v Evropě

Onemocnění podle serveru Daily Mail postihlo především Sýrii, kde se ulice mnoha měst proměnily ve špinavou pustinu. Nejvíce zasažena byla města Raqqa, Deir al-Zour a Hasakah. Tím, jak lidé zemi opouští, se však nákaza teď šíří do dalších zemí v regionu.

Situaci značně komplikuje fakt, že kvůli válce byla zdevastována většina zdravotnických zařízení v zemi a že z mnoha městech není dostatek nezávadné vody. Vybombardované budovy pak tvoří živnou půdu pro množení mušek, které nemoc přenáší. Špatné hygienické podmínky nemoci také jen prospívají.

Kurdský Červený kříž navíc tvrdí, že k šíření leishmaniózy přispěl Islámský stát, který nechává v mnoha oblastech doslova hnít mrtvá těla v ulicích. Tuto myšlenku však vyvrátili vědci z ústavu pro tropické choroby.

Více než čtyři miliony Syřanů opustily zemi a spolu s nimi se nemoc nyní přesunula do sousedních zemí jako je Turecko, Libanon a Jordánsko. V letech 2000 a 2012, bylo v Libanonu pouze šest hlášených případů této nemoci. Ale v roce 2013 už to bylo 1,033 případů, z nichž 96 procent se objevilo mezi vysídlenými syrskými uprchlíky. Uvádí to libanonské ministerstvo zdravotnictví.

Turecko, Jordánsko, Libye a Jemen hlásí další stovky případů. Obavy teď má také Saudská Arábie, kam přichází uprchlíci z Jemenu. Nemocí by mohli trpět také uprchlíci, kteří se dostali až do Evropy.

Jejímu šíření také napomáhají špatné podmínky v některých uprchlických táborech, kde lidé trpí podvýživou, spí ve špatných podmínkách a nemají dostatečnou lékařskou péči. Situaci pak také zhoršuje teplé a vlhké počasí. Například uprchlické osady v Nizipu v jižním Turecku hlásily už několik set případů.

Doktor Waleed Al-Salem, jeden z autorů výzkumu, který provedl liverpoolský ústav tropické medicíny, upozorňuje že se nemoc dramatický šíří ze Sýrie do zemí jako Irák, Libanon nebo Turecko, ale také do států jižní Evropy.

„V těchto oblastech existují tisíce případů, které jsou však stále podceňovány, protože nikdo nedokáže přesně určit počet nakažených osob. Když člověka pokouše písečná moucha, která je menší než komár, může to trvat i dva až šest měsíců, než se u něj infekce projeví," vysvětluje lékař. Tak podle něj nakažený člověk může dostat právě do Libanonu nebo Evropy, aniž by měl někdo tušení o tom, že je nemocný.

„Před vypuknutím války byla choroba dobře tlumena, bojovalo se proti parazitům a písečným muškám. Ale když začal konflikt, nikdo se o to už nezajímal, podmínky se zhoršily a zdravotnický systém zkolaboval, což vytvořilo ideální prostředí pro vypuknutí nákazy," dodává Al-Salem.

Kožní leishmanióza je jednou ze 17 tropických chorob, které Světová zdravotnická organizace řadí do kategorie „opomíjené". Sama o sobě smrtelná není, ale smrt může nastat v důsledku nehojení se rány a její infikování, které vyvolá celkovou septickou reakci. Působí těžké zjizvení, otevřené rány na kůži, dýchací potíže, krvácení z nosu a potíže s polykáním.

Aby byl možné nákazu zastavit, volají vědci po včasné detekci a léčbě nakažených, školeních pro lékaře, zlepšení podmínek v uprchlických táborech a průběžnéhm dozoru v místech ohnisek choroby.

Léčba je většinou komplikovaná a málo kdy úspěšná, spočívá v hojení vředů a ran, které je bohužel v zemích s nedostatečnou hygienou málo pravděpodobné. Vředy a rány by se totiž měly chránit před infikováním, neboť jen léčba neinfikované rány trvá asi rok.

Témata:  uprchlíci,  nemoc,  Sýrie