Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Daně dolů, velí Litva. Vláda chce podpořit ekonomiku

Vilnius, Litva
Vilnius, Litva
Foto: Pixabay

Vilnius - Litevská vláda plánuje podpořit domácí ekonomiku snížením daně z příjmu. Jejím cílem je, aby sazby daně z příjmu v Litvě byly nejnižší v Pobaltí a jedny z nejnižších v celé Evropské unii, uvedla dnes agentura Reuters.

"V současnosti je zdanění pracovníků se středně vysokými příjmy na úrovni průměru Evropské unie. Po (navrhovaných) změnách budeme mít zřetelnou výhodu," uvedl litevský ministr financí Vilius Šapoka. "Získáme lepší konkurenční pozici," dodal.

Litevská vláda navrhuje snížení sazeb daně z příjmu o čtyři až šest procentních bodů. Například u lidí pobírajících minimální mzdu by měla sazba klesnout na 24 procent a u lidí pobírajících dvojnásobek průměrné mzdy na zhruba 38,4 procenta. Litevský parlament, v němž má vláda většinu, by měl o návrhu na snížení daně z příjmu hlasovat do konce června.

Vláda odhaduje, že tento krok připraví rozpočet v příštích třech letech zhruba o miliardu eur (25 miliard Kč). To je poměrně vysoká částka pro zemi, jejíž celkové daňové příjmy jsou v letošním roce odhadovány na 16,1 miliardy eur. Vláda doufá, že výpadek zmírní příznivý vliv snížení daně z příjmu na hospodářský růst.

Průměrný růst litevské ekonomiky od roku 2010 přesahuje tři procenta ročně, konkurenceschopnost země však podkopává růst mezd, nepříznivý demografický vývoj a odliv pracovníků do západních zemí. Vláda předpokládá, že v letech 2019 až 2021 hospodářský růst zpomalí na 2,5 až 2,8 procenta ročně.

Témata:  Litva daně EU

Související

Aktuálně se děje

25. července 2025 17:00

25. července 2025 4:00

Předpověď počasí na příští týden. Zásadní změnu nečekejte

I příští týden přinese v Česku příjemné letní teploty. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

OSN (Organizace spojených národů)

Komentář

Ukrajina, Gaza a nově i Kambodža. Mezinárodní společenství selhává, kde může

Napětí na thajsko-kambodžské hranici přerostlo ve vojenský střet, a s ním padl další dílek v mozaice selhání mezinárodních institucí. ASEAN znovu prokázal, že není schopen reagovat ani na krize přímo ve svém jádru. OSN mezitím selhává globálně. Nedokáže přimět Rusko k odpovědnosti za agresi na Ukrajině, ani zastavit humanitární katastrofu v Gaze. Místo diplomatických řešení přichází jen rostoucí chaos. Události v jihovýchodní Asii nejsou výjimkou, nýbrž jen dalším důkazem, že současný mezinárodní řád bez radikální reformy ztratí smysl i důvěru.