Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Exprezident Peru byl po devíti měsících propuštěn na svobodu

soudy
soudy
Foto: Pixabay

Lima - Peruánský exprezident Ollanta Humala a jeho manželka Nadine Herediová budou propuštěni z vazby, v níž strávili devět měsíců. Rozhodl o tom dnes ústavní soud. Osmnáctiměsíční vazbu nařídil loni v červenci jiný místní soud kvůli obvinění exprezidenta a jeho ženy z korupce. Oba obvinění odmítají a soud s nimi zatím ani nezačal. Informovala o tom dnes španělská agentura Europa Press.

Humala, který vládl Peru v letech 2011 až 2016, a jeho žena měli podle prokuratury dostat úplatky od brazilské stavební firmy Odebrecht. Humala je měl použít na prezidentskou kampaň v roce 2011 i v roce 2006, kdy se o nejvyšší úřad v zemi ještě pokoušel neúspěšně.

Firma Odebrecht stojí v centru obřího korupčního skandálu v Brazílii, v roce 2016 ale vyšlo najevo, že uplácela vysoké politiky ve více než desítce zemí Latinské Ameriky. V Peru čelí podezření z přijímání úplatků od ní všichni prezidenti, kteří stáli v čele země roku 2001.

Na exprezidenta Alejandra Toleda vydalo Peru mezinárodní zatykač a žádá jeho vydání po USA, exprezident Alan García žije v Madridu a někteří ho také viní, že dostal od Odebrechtu v roce 2006 peníze na volební kampaň.

Minulý měsíc odstoupil kvůli podezření z korupce a vazbám na firmu Odebrecht Humalův nástupce v úřadu prezidenta Pedro Pablo Kuczynski.

Témata:  Peru politici soudy trest korupce

Související

Aktuálně se děje

8:20

Mrtví a desítky zraněných. Rusko vyšetřuje tragickou vlakovou nehodu

Tragická železniční nehoda se stala v noci ze soboty na neděli v ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou. Nejméně sedm lidí zemřelo a další desítky cestujících se zranily, když vlak narazil do zříceného mostu. Není v tuto chvíli zcela jasné, co způsobilo pád konstrukce. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.