Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Boj o Sýrii. Toto jsou plány mocností v regionu

Sýrie, ilustrační foto
Sýrie, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Damašek - Konflikt v Sýrii se stal bojištěm, na kterém se střetává velké množství mocností a skupin s různými zájmy. O tom, jaká je současná situace a další směřování zájmů Ruska, Spojených států a Turecka v regionu napsal zpravodajský server Al Monitor.

Stupňování bojů

Rusko by podle serveru v budoucnu mohlo přehodnotit celou svou syrskou strategii – zejména postoj neútočit jako první proti teroristům a salafistickým skupinám, který zatím zastává. Stát by se tak mohlo poté, co teroristická skupina hlásící se k Islámskému státu (IS) provedla sebevražedné útoky ve městech Tartus a Džableh.

Útoky se odehrály 23. května, zabily více než 150 lidí a dalších 200 nebo více lidí zranily. Došlo k nim na území, které je pod kontrolou vládních jednotek; ve městě Tartus má Rusko dokonce námořní základnu.

Rusko navíc podle serveru již dříve naznačilo, že se chystá stupňovat boje proti skupině Džabat an-Nusra a jejím spojencům – například skupině Ahrar aš-Šám. An-Nusra je místním blízkým spojencem al-Kajdy.

Bod zvratu?

„Vzhledem k tomu, že jsou ženevská jednání na několik týdnů pozastavena, by vyhlídky ruské kampaně, která by Džabat an-Nusře a jejím spojencům udělila značné a potenciálně i fatální údery zejména v oblasti Aleppa a Idlibu, mohly signalizovat další bod zvratu v syrském konfliktu," tvrdí server.

A mezitím se podle něj Turecko a Spojené státy snaží zachovat dekorum, a to navzdory rostoucím rozporům a neshodám. Ty se točí mimo jiné také kolem americké spolupráce s kurdskými Lidovými obrannými jednotkami (YPG), které tvoří hlavní složku takzvaných Syrských obranných jednotek (SDF).

Turecko je totiž považuje za syrského partnera Strany kurdských pracujících (PKK), která spadá mezi teroristické organizace a jejíž členové se přihlásili k několika teroristickým útokům v Turecku.

Boj o Kurdy

Tyto problémy přitom podle informací serveru poškozují pozemní operace. Kvůli neochotě Turecka spolupracovat s YPG – a tedy i SDF – došlo například k odložení operace na osvobození klíčového města Džarábulus.

Jak také server upozorňuje, problém představuje i fakt, že města, která jsou nyní pod kontrolou IS a SDF je plánuje dobýt zpět, jsou často v silně arabských oblastech. Po vyhnání IS by tak bylo nepravděpodobné, že by se lidé spokojili se správou a vládou Kurdů. Je proto podle něj potřeba, aby se posílila arabská složka SDF.

„Je otevřeným tajemstvím, že Turecko se na prvním místě zaobírá zastavením postupu Kurdů v Sýrii a až poté uzavřením zbývajících podpůrných cest pro IS v severní Sýrii. Tyto priority jsou podobné. Turecko bezpochyby s IS bojuje, ale vše hezky popořadě," tvrdí server.

Zároveň také varuje, že kvůli hlavní prioritě syrských ozbrojených skupin, které mají podporu regionálních partnerů USA, sesadit režim syrského prezidenta Bašára Asada se tomu strategie bojů proti IS, an-Nusře a dalším skupinám podřizuje. A jak server dodává, nejvíce tímto trpí lidé Sýrie.

Témata:  Syrská krize Sýrie ruské angažmá v Sýrii

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 5:00

Předpověď počasí na měsíc: Silné mrazy se v únoru vrátí

Meteorologové zveřejnili výhled počasí na nadcházející čtyři týdny, který pokrývá období do 22. února 2026. Podle aktuálních dat se očekává, že teplotní trend z ledna bude pokračovat i nadále, což znamená, že celé období by mělo být jako celek teplotně průměrné. Nejnižší noční teploty se budou nejčastěji pohybovat v rozmezí -1 až -5 °C, ovšem při vyjasnění nebo na sněhové pokrývce mohou klesnout i hlouběji. Denní maxima by měla dosahovat +1 až +5 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.