Nejčastěji dochází k zákazům distribuce knih nebo k blokování webových stránek, výjimkou ale není ani trestní stíhání. První pokusy kontrolovat s pomocí soudů interpretaci dějin zaznamenali ochránci lidských práv v Rusku v roce 2009, kdy vznikla vládní komise proti falšování dějin.

V roce 2015 se v trestním zákoníku objevil paragraf o postihu za rehabilitaci nacismu. Uplatňuje se nejen proti skutečným neonacistickým projevům, ale i proti analýzám účasti Sovětského svazu ve druhé světové válce a spolupráci SSSR s nacistickým Německem po uzavření smlouvy o neútočení v roce 1939. Zatímco v roce 2014 ještě s použitím tohoto paragrafu v Rusku soudy nikoho do vězení neposlaly, loni to bylo už osm lidí, uvádí Agora.

Od roku 2012 se devítinásobně zvýšil počet odsouzených za užívání a šíření nacistických symbolů. Ve Smolensku byla odsouzena jistá žena, která na internetu publikovala fotografii svého domu z dob nacistické okupace. V Krasnodaru soud odsoudil muže, který publikoval sovětské karikatury z dob druhé světové války zesměšňující hitlerovský režim.

Tresty za "nezákonný" výklad dějin jsou průvodním jevem omezování svobody slova v Rusku, uvádí Vedomosti. Podle analytika Agory Damira Gajnutdinova byla v sovětské éře historie považována za nástroj propagandy, v dnešním Rusku je podřízena "vlastenectví". Šéf humanitárního centra Sova Alexandr Verchovskij upozornil, že jakýkoli pokus vyvrátit panující mýty se trestá a oficiální výklad historických událostí se promítá i do politických represí.