Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolumbijci volí prezidenta, panují obavy z levice

Vlajka Kolumbie
Vlajka Kolumbie
Foto: Pixabay

Bogotá - V Kolumbii se v neděli konají první prezidentské volby od ukončení půlstoletého konfliktu levicových povstalců s místní vládou. Favoritem je pravicový kandidát Iván Duque, který mírovou dohodu s povstalci z FARC kritizuje. Podle průzkumů ovšem zřejmě nezíská v prvním kole více než 50 procent hlasů, a proto se bude příští měsíc konat kolo druhé. Už nyní je ale téměř jisté, že v úřadu viceprezidenta zasedne poprvé od vzniku Kolumbijské republiky v roce 1886 žena. Kandidáti s šancí stát se prezidentem mají totiž v tandemu jako svého zástupce ženy.

Kolumbijští voliči, jichž je 36,3 milionu, budou v neděli vybírat z pěti mužských uchazečů o prezidentskou funkci. Šanci stát se novou hlavou padesátimilionové země a řídit čtvrtou největší ekonomiku Latinské Ameriky podle hrubého domácího produktu mají podle průzkumů jen dva uchazeči. Právník a bývalý senátor Iván Duque (41) a ekonom a bývalý starosta Bogoty Gustavo Petro (58), který se netají sympatiemi k někdejšímu socialistickému prezidentovi Venezuely Hugu Chávezovi. Nicoláse Madura, který Cháveze v úřadu vystřídal po jeho smrti, však Petro v kampani kritizoval; podle expertů ale proto, aby si naklonil více voličů.

Průzkumy i analytici dávají větší šance na vítězství ve druhém kole pravicovému reprezentantovi. Kolumbie je totiž na rozdíl od většiny svých sousedů tradičně konzervativní zemí, která v novodobé historii nezažila jednoznačně levicové prezidenty. "V Kolumbii panuje strach z levice, čehož také využili všichni pravicoví kandidáti v kampani. Dávali jako odstrašující příklad Venezuelu nebo castrovskou Kubu," řekl serveru BBC Mundo politolog Nicolás Díaz Cruz.

O nejvyšší úřad v Kolumbii se uchází také hlavní vyjednávač mírové dohody, kterou vláda podepsala s povstalci v roce 2016, Humberto de La Calle (71), profesor matematiky Sergio Fajardo (61) a Germán Vargas Lleras (56), který byl do března viceprezidentem. Na rozdíl od předchozích prezidentských voleb jsou kandidáty pouze muži. Čtyři z nich si ale do tandemu pro úřad viceprezidenta zvolili ženu.

S favoritem voleb Duquem kandiduje na viceprezidentku bývalá ministryně obrany a obchodu Marta Ramírezová, která před čtyřmi lety skončila třetí v prezidentských volbách. S Petrem se o úřad viceprezidenta uchází psycholožka Ángela María Robledová a se třetím nejnadějnějším kandidátem Fajardem tvoří tandem senátorka Claudia Lópezová.

Na nového kolumbijského prezidenta čeká řada problémů, například pokračovat v uvádění mírové dohody do praxe. Zbývá totiž přijmout asi čtvrtinu zákonů vyplývajících z dohody, kontroverzní jsou zejména ty o soudech pro bývalé povstalce. Duque, který kandiduje za stranu exprezidenta Álvara Uribeho (v úřadu 2002-2010), proslul jako kritik amnestie a začleňování bývalých povstalců do veřejného života.

Nový prezident Kolumbie bude muset řešit i humanitární krizi, s níž se potýkají zejména příhraniční regiony s Venezuelou. Z této země v předchozích letech uprchl před ekonomickou a politickou krizí do Kolumbie podle neoficiálních údajů asi milion lidí.

Velkým problémem Kolumbie je tradičně obchod s kokainem, který dříve z více než poloviny ovládali povstalci z FARC. Jejich místa nyní zaujaly různé kriminální gangy.

Současný prezident Juan Manuel Santos, který za mírovou dohodu s FARC dostal v roce 2016 Nobelovu cenu za mír, už kandidovat nemůže. Prezidentem je od roku 2010 a vykonává už druhý mandát. Podle kolumbijské ústavy nesmí být prezidentem této země zvolen nikdo více než dvakrát.

Témata:  Kolumbie FARC

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.