Obří selhání Merkelové? Média odhalila pikantní detaily azylového skandálu

Skandál se rozhořel poté, co se ukázalo, že Německo udělilo azyl nejméně dvěma extremistům. Další eskalaci přineslo prohlášení tamního rezortu vnitra, které přiznalo, že jejich žádosti nebyly řádně zpracovány. Mluvčí ministerstva pro agenturu DPA uvedla, že jeden z extremistů byl označen jako potenciální teroristická hrozba, zatímco druhý byl známý díky svým vazbám na islamistické extremisty. Bylo zjištěno, že celkem 46 schválených migrantů má nějakou formu islamistických vazeb.

Interní šetření z poloviny května podle ministra vnitra ukázalo, že úřad v Brémách "vědomě porušoval zákonná ustanovení a služební předpisy". V dubnu vyšlo najevo, že bývalá vedoucí pobočky migračního úřadu v Brémách v letech 2013 až 2016 udělila azyl neoprávněně nejméně 1200 žadatelů, aniž by tito splnili podmínky. Ministr vnitra Horst Seehofer dotčené pobočce rozhodovat o žádostech o azyl. 

Kvůli celé kauze teď čelí obvinění šéfka brémského úřadu Ulrike B. Většina těch, kteří neoprávněně získali azyl, byla klienty právníků Irfana C., ženatého otce čtyř dětí, s nímž Ulrike B. údajně udržovala intimní vztah, a Cahita T. První jmenovaná prý dokonce svážel autobusem své klienty do Brém z jiných částí Německa.

Vyšetřovatelé nyní zkoumají, zda šlo o nedbalost, či korupční záměr. Úřad nyní prověřuje veškeré kladně vyřízené žádosti od roku 2000. Z dosavadního šetření vyplývá, že až třetinu z nich bude nutné zrušit.

Podle BAFM na skandálu nese svou vinu také kancléřka Angela Merkelová, protože ignorovala varování před nadměrnou pracovní zátěží úředníků a zmatcích na úřadu. Frank-Jürgen Weise, který z pověření Merkelové řídil BAMF od října 2015 do prosince 2016, tvrdí, že se tomu všemu dalo zabránit. „Selhání spočívá v nečinnosti (vlády), která nezareagovala na výzvy, kterým Německo čelilo po příchodu uprchlíků,“ tvrdí Weise.

Už na konci roku 2017 sepsal Weise pro kancléřku závěrečnou zprávu, ve které například psal, že se zatím nikdy během své profesní kariéry nesetkal s tak špatným stavem úřadu. Otevřeně upozorňoval na nedostatky v řízení úřadu. Závažná pochybení vytýkal také spolkovému ministerstvu vnitra.

Na Merkelovou teď tlačí i její koaliční partner – sociální demokraté (SPD). Generální tajemník SPD Lars Klingbeil v rozhovoru pro Bild kancléřku vyzval, aby okamžitě zveřejnila, „co ví o problémech v BAMF a od kdy o nich ví“. Místopředseda SPD Ralf Stegner řekl, že kancléřka nese plnou odpovědnost za přetížení zaměstnanců BAMF vinou nadměrných požadavků. „Ztráta kontroly nad nejdůležitějším orgánem v migrační politice uškodil úřady i místních orgánů a naopak nahrál pravicovým populistům," řekl pro Tagesspiegel. „Kancléřka prostě selhala,“ dodal Stegner.

Témata:  Angela Merkelová,  uprchlíci,  Německo