reklama

Petro (58) nicméně nechce hovořit o porážce jako takové. "Jakápak porážka? Osm milionů svobodných Kolumbijců zaujalo postoj. To není žádná porážka. Pro tuto chvíli nebudeme vládnout," uvedl na twitteru.

Novým kolumbijským prezidentem byl zvolen Iván Duque (41). Slíbil, že částečně reviduje křehkou a také kontroverzní mírovou dohodu, kterou v roce 2016 uzavřela vláda s levicovými povstalci z hnutí FARC. Dosavadní prezident padesátimilionové země Juan Manuel Santos za ni dostal Nobelovu cenu za mír.

Mírový proces, oceňovaný ve světě, budí v samotné Kolumbii spory. Podle konzervativců stát rebelům příliš ustoupil. Povstalci se například nemusí obávat příliš tvrdých trestů a jejich hnutí má navíc zaručeno deset míst v parlamentu.

Zapojení bývalých povstalců do politického života Duque a jeho příznivci kritizují. Panují proto obavy, že zablokuje uvádění mírové dohody do praxe. Zbývá totiž přijmout asi čtvrtinu zákonů vyplývajících z dohody, kontroverzní jsou zejména ty o soudech pro bývalé povstalce.

Hnutí FARC už apelovalo na Duqueho, aby prokázal "zdravý rozum". "Je nezbytné, aby se prosadil zdravý rozum; země potřebuje úplný mír, který nás přivede k očekávanému usmíření," uvedlo hnutí a dodalo, že nemůže být programem vlády tento cíl obejít. Strana rovněž vyzvala Duqueho k setkání.

Až se Duque v srpnu ujme úřadu, stane se nejmladším kolumbijským prezidentem za více než století. "Přišel jsem splnit sen," řekl Duque před svým volebním centrem. "Aby Kolumbii vládla nová generace, která chce vládnout pro všechny a se všemi. Která zemi sjednotí a vymítí korupci," dodal zvolený prezident.

Nový prezident Kolumbie bude muset také řešit i humanitární krizi, s níž se potýkají zejména příhraniční regiony s Venezuelou. Z této země uprchly v předchozích letech před ekonomickou a politickou krizí do Kolumbie statisíce lidí.