Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Loď Lifeline s uprchlíky dostala zelenou na Maltě

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Paříž - Loď německé neziskové organizace Lifeline s 234 migranty z Afriky asi zakotví na Maltě. Dánskou obchodní loď se 113 uprchlíky, která rovněž od čtvrtka čekala ve Středomoří na povolení vplout do přístavu, přijme Sicílie.

"Rýsuje se evropské řešení, že by se vylodili na Maltě," řekl dnes rozhlasové stanici RTL mluvčí francouzské vlády Benjamin Griveaux s odkazem na loď Lifeline. Dodal, že o problému s touto lodí jednali v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron a maltský premiér Joseph Muscat.

Paříž je podle mluvčího připravena poslat na Maltu tým, který pomůže se zpracováním žádostí o azyl jednotlivých migrantů z této lodi.

Posádka lodi Lifeline nalodila 234 migrantů z Afriky u libyjských břehů minulý týden v noci ze středy na čtvrtek. Už předtím jí Itálie upozorňovala, aby migranty na palubu nebrala a vyčkala na příjezd lodě z Libye.

Nový italský ministr vnitra Matteo Salvini, který slíbil v kampani zastavit masový příliv migrantů do Itálie, minulý týden odmítl loď Lifeline přijmout a vyzval Maltu, aby tak učinila, když se plavidlo ocitlo v jejích vodách. Malta to ale tehdy odmítla.

Posádka lodi Lifeline ve čtvrtek vyzvedla z moře a vratkých člunů u Libye dalších 113 migrantů, kteří se nalodili na dánskou obchodní loď Alexander Maersk. I ta čekala do pondělí na povolení vplout do některého z italských přístavů. V noci na dnešek oznámil starosta sicilského města Pozzallo, že italský ministr vnitra přijetí této lodi povolil.

Témata:  uprchlíci Malta Francie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.