Ukrajina jde správným směrem, tvrdí analýza

Důležité kroky

Analýza připomíná, že 2. června 355 členů ukrajinského parlamentu z celkových 450 hlasovalo pro klíčové ústavní změny, které umožní provedení zásadních změn v soudnictví.

Tuto událost následovalo prohlášení ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Ten 3. června uvedl, že další část půjčky Mezinárodního měnového fondu (IMF), jejíž vyplacení bylo závislé na prosazení reforem, bude vyplacena dle plánu v nadcházejících měsících.

„Tyto události ukazují značný posun pro vládu, která byla jen před několika měsíci paralyzována vnitřními boji a povídalo se, že směřuje k předčasným volbám. Po svém vzestupu k moci po povstání na Euromajdanu z kraje roku 2014 vládnoucí koalice kvůli rozdílným názorům přišla o mnoho svých spojenců. To vedlo IMF k pozastavení pomoci, která je nutná pro opravení pošramocené ukrajinské ekonomiky," vysvětluje analýza.

Konec rozbrojů?

K celkovému zmatku navíc podle ní přispěla rezignace premiéra Arsenije Jaceňuka, která přišla na začátku dubna. Nahradil ho Volodymyr Hrojsman, který je věrný prezidentovi Porošenkovi; tlak na provedení slíbených reforem se tak okamžitě přesunul na novou vládu.

„Ale navzdory tlaku Hrojsman učinil několik působivých kroků. Zvedl ceny provozu domácnosti ještě více, než jak požadoval IMF, a položil základy pro velkou reformu hlasováním o dodatku k ústavě 2. června. Byl schopen prosadit tento dodatek díky podpoře stran Porošenka a Jaceňuka – ta zůstala ve vládnoucí koalici navzdory Jaceňukově rezignaci – a velkého množství nezávislých," vysvětluje analýza.

„To, že se Hrojsman ukázal být schopný vytvářet krátkodobá spojenectví kvůli prosazení klíčových legislativních kroků, je dobrým znamením pro budoucí reformy. Jaceňuk navíc během svého dvouletého působení prosadil mnoho kontroverzních ekonomických reforem, takže na Hrojsmana zbyly ty populárnější – jako je například zvýšení nezávislosti při jmenování soudců," uvádí.

Problematický východ

Analýza se tak domnívá, že pokud bude Hrojsmanova vláda v reformách tímto tempem pokračovat, brzy získá přístup k ještě většímu množství financí ze Západu, což by vládě dalo větší legitimitu. To by následně mohlo přispět k celkové politické stabilitě v zemi.

„Pokud ukrajinská ekonomika začne v roce 2016 znovu růst tak, jak se předpokládá, mohlo by to Hrojsmanově vládě poskytnou možnost zavést ještě více reforem," podotýká analýza.

Na závěr ale varuje, že Ukrajina ještě zdaleka vyhráno nemá. Stále převládá konflikt na východě země, kde zatím nedošlo k žádnému smysluplnému kompromisu, a to navzdory intenzivním vyjednáváním ze strany Ruska a Západu.

„Trvalý klid zbraní v místě střetu se prokázal být nedosažitelným a boje se v posledních týdnech zvýšily. Rusko a separatisté trvají na tom, že Ukrajina musí učinit větší politické kroky, než budou implementovány bezpečnostní části Minského protokolu," podotýká analýza.

„Ačkoliv se zdá, že Kyjev v oblasti své domácí politiky činí pokroky, prosazení své agendy na východní Ukrajině bude pro něj pravděpodobně mnohem těžší," dodává.

Témata:  Ukrajina,  Ukrajinská krize