Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na balkánskou trasu se vrací vlny uprchlíků. Černá Hora zvažuje stavbu plotu

Plot proti uprchlíkům na srbsko-maďarské hranici
Plot proti uprchlíkům na srbsko-maďarské hranici
Foto: Hungarian Government

Podgorica - Uprchlíci se v posledních týdnech nesnaží dostat do EU jen přes Středozemní moře. Na takzvané balkánské trase je opět rušno, proud migrantů se na ní ale stočil jiným směrem. Černá Hora už zvažuje jako krajní opatření stavbu plotu na hranicích s Albánií.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pondělí v této souvislosti v Podgorici černohorskému protějšku Srdjanu Darmanovičovi řekl, že Maďarsko je připraveno poskytnout potřebný materiál.

"V některých případech se situace v Řecku zdá být horší, než v roce 2015 (kdy vrcholila migrační krize)," uvedl Szijjártó podle agentury MTI. Poukázal na to, že tentokrát hlavní trasa ilegální migrace vede přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu.

Darmanović k tomu uvedl, že černohorská vláda je připravena svou zemi před nezákonným postupem migrantů chránit. Šéf pohraniční policie Vojislav Dragović nedávno potvrdil zvýšený počet migrantů, kteří letos nelegálně překročili černohorské hranice, nicméně situaci ještě nepovažuje za alarmující. Potvrdil také úvahy o vybudování bariéry s ostnatým drátem na hranici s Albánií, ale jak dodal, mělo by to být až krajní opatření.

Dragović si nicméně postěžoval, že ze sousedních zemí jediná Albánie odmítá respektovat readmisní dohodu a nepřijímá zpět migranty, kteří přešli z jejího území do Černé Hory. Na rozdíl od Srbska a Kosova, které tak činí.

Témata:  Černá Hora Albánie Maďarsko uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.