Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump hrozí zemím NATO, poslal jim výhrůžný dopis

NATO
NATO
Foto: Vláda.cz

Washington - Americký prezident Donald Trump opět vyčetl spojencům z několika zemí NATO nízké zbrojní výdaje a pohrozil, že USA ztrácejí trpělivost. Ostře formulovaný dopis podle informací listu The New York Times putoval do Německa, Belgie, Norska, Kanady, Itálie, Portugalska nebo Španělska.

Na summitu v roce 2014 ve Walesu se státy NATO zavázaly, že na vojenské výdaje budou vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu. Velká část spojeneckých zemí včetně České republiky ale dosud tento závazek neplní.

Trump nyní varuje, že po více než roce stížností, že spojenci neplní závazky kolektivní obrany, mohou USA zvažovat reakci. Zahrnovat by mohla změny v rozsahu americké vojenské přítomnosti ve světě, napsal newyorský list. "Ve Spojených státech je patrné zklamání, že někteří spojenci nedodržují své sliby," napsal Trump německé kancléřce Angele Merkelové. 

V podobném tónu je formulován dopis kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, norské premiérce Erně Solbergové nebo belgickému premiérovi Charlesi Michelovi. Dopisů bylo údajně rozesláno dvanáct, úplný seznam příjemců ale v médiích chybí. Noví členové NATO ze střední a východní Evropy v publikovaných výčtech nejsou.

Trump v dopisu uznává váhu "domácích politických tlaků" ze strany oponentů a dodává, že sám musel "investovat nemalý politický kapitál," aby zvýšení výdajů u sebe doma prosadil.

Belgický premiér Michel podle stanice Deutsche Welle prohlásil, že Trumpův dopis na něj neudělal velký dojem. Bývalý norský ministr obrany Knut Vollebaek prohlásil, že na text je možné pohlížet jako na pohrůžku. 

Témata:  Donald Trump NATO (Severoatlantická aliance) Angela Merkelová

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.