Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropa se vzbouřila proti USA. NATO došla trpělivost

NATO
NATO
Foto: NATO

Brusel - Evropští členové Severoatlantické aliance a Kanada odmítli obvinění, že nevynakládají dost peněz na obranu, jak jim vyčetl americký prezident Donald Trump.

Uvedla to dnes agentura Bloomberg. Trump, který příští týden odcestuje do Bruselu na potenciálně rozhádaný summit NATO, poslal podle listu The New York Times v červnu dopisy několika spojeneckým zemím, například Německu, Belgii, Norsku, Kanadě, Itálii, Portugalsku a Španělsku, a ostře jim vytýkal příliš nízké výdaje na obranu.

Například premiérce Erně Solbergové vyčetl, že Norsko je jediným aliančním státem se společnou hranicí s Ruskem, který nemá věrohodný plán, jak dosáhnout zvýšení obranných výdajů na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Na summitu v roce 2014 ve Walesu se státy NATO zavázaly, že na vojenské výdaje budou vydávat dvě procenta HDP. Velká část spojeneckých zemí včetně Česka ale dosud tento závazek neplní.

Dopisů bylo údajně rozesláno dvanáct, úplný seznam příjemců ale v médiích chybí. Noví členové NATO ze střední a východní Evropy v publikovaných výčtech nejsou. Česká vláda podle své mluvčí Trumpův dopis neobdržela. Vláda premiéra Andreje Babiše se podle ní zavázala "navýšit postupně rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 procenta HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021".

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.