Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dohody mezi povstalci a syrskou vládou? Její naplňování vázne, rebelové ji prý nedodržují

Sýrie, ilustrační foto
Sýrie, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Damašek - Příměří, které bylo dohodnuto pro jihozápad Sýrie, se nedodržuje. Podle mluvčího části povstalců vládní jednotky obklíčily ve městě Dará čtvrti kontrolované povstalci a dohodu nedodržují.

Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) dnes uvedla, že vládní jednotky už dobyly z rukou povstalců většinu území podél hranice s Jordánskem.

"Někteří bojovníci by se chtěli vzdát a odejít do provincie Idlib, ale to jim bylo odmítnuto, místo toho nás obklíčili," řekl agentuře Reuters mluvčí povstalecké Syrské svobodné armády (FSA) abú Šajmá. "Nevíme, co bude dál, nevěříme Rusům ani režimu," dodal.

Podle páteční dohody by měli povstalci odevzdat těžké a středně těžké zbraně. Ti, kteří se nebudou chtít vzdát, mají odejít s rodinami do provincie Idlib na severozápadě země. Tam se shromažďují odpůrci vlády a radikální skupiny, které režim připravil o jejich pozice jinde v Sýrii.

Armáda syrského prezidenta Bašára Asada zahájila nynější ofenzivu s cílem dobýt provincii Dará z rukou povstalců v polovině června. Tato provincie bývá označována za kolébku povstání proti Asadovu režimu, které vypuklo v roce 2011, a dosud byla jednou z posledních bašt povstalců. V pátek se vládní vojska dostala až k hranici s Jordánskem, kde dobyla důležitý přechod Nasíb. Ten byl v rukou povstalců od dubna 2015 a předtím byl rušným uzlem, protože přes něj prochází dálnice spojující hlavní města obou zemí Damašek a Ammán.

Témata:  Sýrie Syrská krize

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.