Vzhledem ke globálnímu oteplování se vědci stále častěji zabývají tím, co by se stalo, kdyby roztály všechny ledovce. Jak ale upozorňuje americká vědec, moderátor a popularizátor vědy Bill Nye, ledovce jsou ten nejmenší problém. Mnohem horší by totiž bylo, kdyby roztál led nacházející se na pevnině.
Jen při procenta vody na planetě je možné označit jako "čerstvé". Jde tedy o vodu, která není slaná. Asi 2,1 % sladké vody je součástí polárního ledu, takže ve skutečnosti sladké vody v tekutém stavu zbývá méně než 1 %. A pouze 0,3 % z celkového množství vody na Zemi může být používána pro potřeby lidí.
Znamená to, že na světě existuje 30 milionů kubických kilometrů ledu. Pro lepší představu, pokud by byl tento led byl postaven do zdi o výšce 1000 metrů, pokryl by celou severní Ameriku.
Na Zemi se tedy velké množství vody nachází ve formě ledovců, ledových povlaků, permafrostu a sněhu. Vzhledem k tomu, že Arktida je z velké části tvořena oceánem, led má převážně podobu plovoucích bloků, jako jsou masivní ledovce. A v přímém kontaktu s oteplujícími se vodami oceánu bude mořský led první zmrzlá voda, která zmizí, vysvětluje Bill Nye.
Už brzy tak podle něj bude možné dostat se lodí z Evropy do Ruska přes Severní pól přímo. Žádný ledovec už totiž nebude lodím blokovat cestu. Jenže ledovce hladinu oceánů příliš nezvednou. Kvůli tomu ale také zmizí zvířata, která dnes na Severním pólu žijí.
Rozpuštění plovoucího ledu způsobuje v celosvětovém měřítku jen malé zvýšení hladiny – jen o 0,049 milimetrů ročně. Ale kdyby roztál všechen mořský led, který se v současné době pohybuje v oceánech, mohla by se zvýšit hladina moře o 4 až 6 centimetrů.
Faktem ale je, že 95 procent ledu na Zemi leží přímo na pevnině. V Antarktidě existují celá horské pásma, které jsou téměř tak rozsáhlé jako Alpy, ale jsou zcela pokryty ledovými pláty. Takže co kdyby se všechen tento led rozpustil? Hladina moře by se zvýšila asi o 70 metrů. A to by byl velký problém, protože polovina světové populace žije na mořských pobřežích.
Znamená to, že by byla zcela zaplavena Čína a Bangladéš. Podobně by na tom bylo i pobřeží Indie. V Jižní Americe by vystoupila Amazonka z břehů, voda by pohltila Buenos Aires, ale i pobřeží Uruguaye a některé části Paraguaye. Jediné oblasti, které by odolaly, jsou hory, které se táhnou podél pobřeží Karibiku a přes střední Ameriku.
V Africe by byl zaplaven Egypt, Alexandrie či Káhira, ale tento kontinent nepostihnou povodně tak výrazně jako ty ostatní. Austrálie by získala nové vnitrozemské moře, ale ztratí své pobřeží, kde dnes žijí čtyři pětiny jejích obyvatel. Východní pobřeží Severní Ameriky, kde leží největší města USA, by bylo zcela zaplaveno. V USA by zmizelo celé pobřeží Atlantiku, což by odnesla Florida i Mexický záliv.
Témata: ledovec, globální oteplování, životní prostředí, Země 1
Související
11. listopadu 2024 12:17
3. listopadu 2022 8:15
21. října 2020 8:30
12. října 2020 10:03
18. srpna 2020 14:32
8. srpna 2020 23:02
