Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Napětí kvůli pastorovi roste: Americké sankce jsou nepřijatelné, láteří Erdoganův muž

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Ankara - Kauza amerického pastora Andrewa Brunsona dál komplikují vztahy mezi USA a Tureckem, tedy spojenci v NATO. Turecký ministr financí Berat Albayrak dnes prohlásil, že sankce, kterými hrozí americký prezident Donald Trump, jsou nepřijatelné a budou mít jen omezený dopad na tureckou ekonomiku.

Brunson byl zadržen pro podezření z terorismu a špionáže, za což mu hrozí až 35 let vězení. Trump minulý týden pohrozil Turecku tvrdými sankcemi, pokud Brunsona nepropustí.

Sankce se týkají tureckého ministra spravedlnosti Abdülhamita Güla a ministra vnitra Süleymana Soylua. Oba muži podle Washingtonu "hráli klíčovou roli v organizacích, které jsou zodpovědné za zatčení a zadržování pastora Andrewa Brunsona," uvedlo v prohlášení americké ministerstvo financí.

Podle Albayraka, který je zetěm tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, je nyní prioritou Ankary vyřešit veškeré spory s Washingtonem prostřednictvím dialogu a diplomacie. "Spekulace, že oznámení Washingtonu může ovlivnit dění na finančních trzích, se ukázaly jako liché," dodal turecký ministr, který je v Turecku považován za Erdoganova "korunního prince".

Ve vazbě strávil pastor 21 měsíců. Minulý týden turecký soud rozhodl o jeho propuštění do domácího vězení, Washington ale označil tento krok za nedostatečný. V úterý pak turecký soud zamítl žádost Brunsona o propuštění z domácího vězení. Další soudní jednání v případu je plánováno až na 12. října. 

Témata:  Turecko USA Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.