EU by mohla krachnout? Za rok se to dozvíme a pocítíme to všichni, varuje analytik

Klíčový rok pro EU

Jak analýza vysvětluje, blížící se volby v obou zemích silně ovlivňují politiku a rétoriku, kterou politici s ohledem na Evropskou unii používají. Domnívá se, že i kdyby obě země chtěly prosazovat větší evropskou integraci, rostoucí euroskeptické nálady jim to pravděpodobně neumožní.

„Příští rok bude pro Evropskou unii stěžejní, protože francouzští a němečtí voliči určí, jakým směrem se celý blok vydá ve zbytku tohoto desetiletí, a možná i poté. Francie vše uvede do pohybu svými prezidentskými volbami v dubnu a květnu v těsném závěsu s volbami do Národního shromáždění," vysvětluje.

Druhou polovinu roku pak na sebe strhne pozornost Německo, kde v období mezi srpnem a říjnem proběhnou parlamentní volby. „Ale efekt hlasů začne být znát ještě předtím, než budou hlasovací lístky skutečně vhozeny do uren. Francouzští i němečtí politici již nyní zkoumají, jak nejlépe získat podporu voličů," podotýká analýza.

Rozdílné situace, stejné problémy

Obě země se podle ní v současnosti nachází ve velmi odlišných ekonomickým situacích. „Německá ekonomika si v porovnání se svými evropskými protějšky vede relativně dobře; v roce 2015 stoupla o 1,7 % a očekává se, že podobný růst bude možné pozorovat i v roce 2016. Německá nezaměstnanost je s 5 % jedna z nejnižších v Evropě a Berlín v roce 2015 snížil deficit na nulu."

„Francie se oproti tomu zoufale snaží dosáhnout alespoň skromného ekonomického růstu a vypořádat se s dlouhodobě vysokou úrovní nezaměstnanosti. Podle odhadů Eurostatu, které obvykle bývají optimistické, by francouzská ekonomika letos měla růst o 1,3 % - tedy značně pod evropským průměrem 1,7 %. V hledání zaměstnání mezitím pokračuje více než 10 % lidí, kteří práci hledají aktivně."

Analýza ale zdůrazňuje, že navzdory těmto značným odlišnostem obě země zažívají velmi podobný posun v rámci své populace. Voliči již mají dost vládnoucích stran a obrací se k opozici v naději, že jim nabídne alternativu. Ta přitom často bývá zaměřena proti různým aspektům EU.

Konec shody v EU?

Analýza se také domnívá, že bez ohledu na výsledky voleb bude v budoucnu pro obě země čím dál tím těžší najít společný přístup k řešení problémů a pokračovat ve společném postupu v rámci Evropské unie.

Jak budou pokračovat volební kampaně, bude to značně ovlivňovat chování a politické vystupování obou zemí, což v důsledku ovlivní celou Evropskou unii. Podle analýzy se to bude týkat otázek ohledně ekonomiky, ale například také uprchlické krize, která je zejména pro Německo hlavním tématem.

„Z toho důvodu je nepravděpodobné, že EU představí jakékoliv významnější institucionální reformy dříve, než proběhnou německé a francouzské volby," uvádí analýza a dále vysvětluje, že ale ani po volbách větší naděje na shodu ohledně reforem zřejmě nebude – zvláště, pokud jedna nebo obě země budou po volbách mít euroskeptickou vládu.

„A jak se Francie i Německo od sebe stále více vzdalují v otázce evropské integrace, obě země začnou pochybovat o své roli v Evropě. Neochota Francie zavést reformy bude Německo neskutečně frustrovat, zatímco snaha Berlína o centralizovaný fiskální dohled bude vadit Francii. Vést dialog tak bude stále těžší a dosažení řešení méně pravděpodobné. Časem by angažovanost obou vlád na udržení Evropské unie pohromadě mohla oslabit," dodává analýza.

Témata:  EU,  Francie,  Německo