Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Amerikou otřásá kauza Kavanaugha. Země je rozdělení víc než před volbami

Washington
Washington
Foto: Pixabay

Drama v americkém senátu kolem kandidáta na soudce nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha přitáhlo miliony Američanů k televizním obrazovkám, podle komentátorů ale také Spojené státy rozdělilo jako nikdy dříve.

"Naši zemi to trhá na kusy," řekl v rozhovoru s časopisem The Atlantic jeden z mála nerozhodnutých republikánských senátorů Jeff Flake, který se stal jedním z protagonistů procesu. V průzkumu citovaném webem Axios uvedla polovina respondentů, že po schválení Kavanaughovy nominace by byl v jejich očích nejdůležitější soud USA méně důvěryhodný.

Přes 20 milionů lidí sledovalo na šesti hlavních amerických zpravodajských stanicích alespoň částečně čtvrteční vývoj, kdy právní výbor senátu vyslýchal Kavanaugha i profesorku psychologie Christine Blaseyovou Fordovou, která jej obvinila z pokusu o znásilnění v létě roku 1982. Číslo nezahrnuje menší televize ani diváky na internetových platformách, takže reálný počet sledujících byl nejspíše mnohem vyšší.

Televize CNN uvedla, že z hlediska sledovanosti přenosů na webu, mobilní aplikaci, facebookovém profilu a kanálu na YouTube byl pro ni čtvrtek nejúspěšnějším dnem roku. Stanice zaznamenala na zmíněných platformách dohromady přes deset milionů spuštění.

"Drama upoutalo pozornost národa jak pro svůj historický význam vzhledem ke složení nejvyššího soudu na nejbližší dekády, tak kvůli otázce váhy hnutí MeToo," napsal Axios. V novém průzkumu předního sociologického ústavu Pew Research Center uvedlo 76 procent registrovaných voličů, že jmenování členů nejvyššího soudu je "velmi důležité" pro jejich rozhodnutí v nadcházejících volbách do Kongresu. Podle CNN je to poprvé od roku 2004, co bylo nejčastěji jako "velmi důležité" označené jiné téma nežli ekonomika.

Ačkoli drsné a vleklé spory ohledně kandidátů na nejvyšší soud nejsou v novodobé americké politice ničím novým, například komentátorka Susan Glasserová z časopisu The New Yorker má za to, že Američané ještě nikdy nebyli tak rozdělení. "Máme zde dvě Ameriky, které jsou každou minutou více rozzuřené a navzájem si nenaslouchají," napsala.

Americká unie občanských práv (ACLU) v sobotu oznámila, že kvůli dění kolem Kavanaugha porušuje své vlastní normy, aby vyjádřila nesouhlas se schválením jeho nominace. Advokátní komora American Bar Association varovala, že dosazení Kavanaugha na nejvyšší soud bez řádného vyšetření obvinění by mělo citelný dopad na pověst nejen soudu, ale i senátu.

Po pátečním zásahu senátora Flakea a následném příkazu amerického prezidenta Donalda Trumpa nakonec nařčení ze sexuálních útoků bude nejvýše týden zkoumat Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Potřebu vyšetřování odůvodnil i Flake ochranou reputace nejvyššího soudu - "jediné instituce, které většina Američanů jakžtakž věří".

"Těchto několik posledních dnů - samotné slyšení (s Kavanaughem a Fordovou), vývoj po něm, jak člověk poslouchal komentátory na kabelových televizích, viděl demonstranty venku, setkal se s nimi na chodbě. Řekl jsem Chrisovi (Coonsovi - demokratickému senátorovi): 'Naši zemi to trhá na kusy. A to nesmí,'" řekl Flake The Atlantic. "Jsem konzervativec. On (Kavanaugh) je konzervativec. Plánuji ho podpořit, pokud (FBI) něco nenajdou, což se může stát," dodal.

Témata:  USA Brett Kavanaugh

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.