Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Demilitarizované pásmo opouští první syrští radikálové

Sýrie, ilustrační foto
Sýrie, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ze zóny, která se má stát demilitarizovaným pásmem v syrské provincii Idlib, se začala stahovat jedna z tamních povstaleckých skupin. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) odcházejí bojovníci skupiny Fajlak aš-Šám, která je považovaná za jednu z nejsilnějších skupin působících na severu Sýrie. Na demilitarizovaném pásmu se dohodlo Rusko s Tureckem, tedy země, jež mají vliv na opačné tábory bojující v Sýrii. Rusko podporuje Damašek, Turecko některé z povstaleckých skupin.

Fajlak aš-Šám je podle šéfa SOHR Ramího Abdar Rahmána první ze skupin, která se rusko-tureckému ujednání podrobuje. Dohoda má pomoci odvrátit boje mezi syrskou armádou a radikály a povstalci v Idlibu. Syrská armáda ofenzivu připravuje mnoho týdnů.

Zástupci Fajlak aš-Šám zprávu SOHR o stažení zatím nepotvrdili. Rahmán řekl, že bojovníci odcházejí od dnešního rána "s těžkými zbraněmi včetně tanků a děl". SOHR situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že má v terénu své informátory.

Demilitarizované pásmo má být široké 15 až 20 kilometrů a má od sebe oddělit území ovládané povstalci a radikály na jedné straně a vládními silami na straně druhé.

Zatím však není jasné, kolik skupin je ochotno z této zóny odejít. Největší skupinou, která v Idlibu působí, je radikální Haját Tahrír aš-šám (HTS), jež má blízko k Al-Káidě a podle některých zpráv má pod kontrolou až 60 procent provincie. Zbytek území je v rukou skupin převážně podporovaných Tureckem.

Ankara má zajistit, aby povstalci odevzdali těžké zbraně a z území vyčleněného jako demilitarizované odešli do poloviny října. V něm pak má působit turecká armáda a ruská vojenská policie.

Témata:  Sýrie Syrská krize

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.