Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Damašek už má raketové systémy S-300. Rusko je poslalo jako dar

Sýrie
Sýrie
Foto: Pixabay

Protivzdušné rakety S-300, jež Rusko dodalo nedávno Sýrii, byl dar. S odvoláním na vojenské zdroje o tom informovala agentura TASS. Ministr obrany Sergej Šojgu o dodání raket hovořil 2. října bez uvedení způsobu úhrady.

"Prvního října byly Sýrii dodány tři sady systémů S-300PM, z nichž každý zahrnoval osm odpalovacích kontejnerů," citoval TASS svůj zdroj.

Jde podle něj o rakety, jež byly v minulosti v arzenálu ruské armády, prošly opravou v ruských podnicích, jsou v dobrém stavu a schopné plnit bojové úkoly. Zdroj uvedl, že Sýrii byly rakety dodány bez nároku na zaplacení. Součástí dodávky bylo 100 řízených střel typu země-vzduch.

Rusko se Sýrií původně dohodlo dodání raket S-300 v roce 2010, avšak kontrakt byl později pozastaven. Tentokrát Moskva zbraně doručila v reakci na sestřelení ruského letadla Il-20 v září nad Středozemním mořem. Syrská protivzdušná obrana stroj mylně pokládala za izraelskou stíhačku.

Při incidentu přišlo o život 15 lidí, kteří byli na palubě. Šojgu pak 24. září prohlásil, že Rusko posílí bojovou kapacitu syrské armády dodávkou raket S-300.

Tyto rakety mají dosah 250 kilometrů a jsou schopny zasáhnout několik cílů najednou. Moskva je dodala už několika zemím, mimo jiné Íránu nebo Číně. Indii poskytne vyspělejší rakety S-400.

Témata:  Rakety S-300 Sýrie Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.