Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Napětí na hranici vyvrcholilo: Migranti z Hondurasu vzali útokem Mexiko

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Několikadenní napětí kolem davu migrantů mířících přes Střední Ameriku do USA dnes vyvrcholilo hromadným útokem lidí na hraniční přechod mezi Guatemalou a Mexikem. Několika desítkám z nich se při tom podařilo do Mexika proniknout. Mexické úřady předtím kvůli možným problémům s několika tisíci těchto migrantů vyslaly na jižní hranici stovky policistů.

Mexiko se k tomu rozhodlo krátce poté, co prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že kvůli příchodu středoamerických běženců s pomocí vojska zcela uzavře hranici mezi USA a Mexikem. Dnes kvůli tomu Mexiko navštívil americký ministr zahraničí Mike Pompeo, aby jednal mimo jiné o tom, jak migranty zadržet.

Účastníci další hromadné cesty chudých z Hondurasu za lepším životem v USA, k nimž se přidali i migranti z jiných středoamerických států, se dnes ráno na přechodu v Tecún Umánu vrhlo na zátarasy střežené guatemalskými a z druhé strany i mexickými policisty. Asi padesátce lidí se podařilo překážky překonat a proniknout na mexické území. Dalším v tom zabránili policisté, kteří dav zahnali zpět pepřovými spreji.

Trump migrační téma oživil ve čtvrtek večer na předvolebním shromáždění v americkém státě Montana. Reagoval mimo jiné na zprávu, že se na sever vydala velká skupina asi 3000 běženců ze Salvadoru, Hondurasu a Guatemaly. Americký prezident již těmto třem středoamerickým státům dříve pohrozil, že jim Washington kvůli nelegální migraci pozastaví humanitární pomoc.

Cílem hromadné cesty lidí z chudých zemi Střední Ameriky je vyhnout se ve skupině nebezpečí, které hrozí při takové cestě jednotlivcům, a také hromadně upozornit na humanitární krizi ve Střední Americe. Nynější karavana vyrazila v sobotu z města San Pedro Sula na severu Hondurasu, jejího hlavního organizátora honduraského aktivistu Bartola Fuentese zatkla během cesty tento týden policie v Guatemale.

Trump uvedl, že karavanu migrantů podporují opoziční demokraté. Sama od sebe se údajně na cestu nevydala. Důkazy ale nepředložil. "Chci mexické vládě poděkovat, protože je, doufám, zadrží, než se vůbec dostanou do Mexika," řekl. Pokud by ale mexická vláda nebyla schopna migranty zadržet, "povolám americkou armádu, aby jižní hranici uzavřela," napsal Trump již dříve na twitteru.

Trumpovy komentáře k migraci podle BBC souvisejí se snahou zajistit si podporu před nadcházejícími parlamentními volbami. Ty se v USA uskuteční 6. listopadu a demokraté mají šanci Trumpovy republikány porazit.

Agentura AP napsala, že mnoho z migrantů cestuje s osobními dokumenty platnými pouze ve Střední Americe a Mexiku, ale nemá pas potřebný k cestě do USA. Podle mezinárodního práva, by ale Spojené státy musely posoudit žádosti žadatelů o azyl a nemohly je přímo deportovat, připomněl server BBC.

Takzvané karavany migrantů pořádají nevládní organizace ve Střední Americe už řadu let. Dosud se většinou obešly bez větší publicity až do letošního dubna, kdy podobnou karavanu označil Trump za bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy a na hranici s Mexikem poslal národní gardu. K americko-mexickým hranicím tehdy z jihu dorazilo několik stovek migrantů, ač původně jich z jihu Mexika u hranic s Guatemalou vyrazilo asi 1500, většina z nich byli rovněž Hondurasané.

Témata:  Mexiko Honduras Guatemala uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.