Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin schválil další sankce proti Ukrajině

Vladimir Putin, ruský prezident
Vladimir Putin, ruský prezident
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos o uplatnění sankcí kvůli nepřátelským krokům Ukrajiny. Oznámila to ruská média s odvoláním na Kreml. Cílem má být "obrana národních zájmů". Putin podle listu Kommersant ve výnosu nařídil vládě, aby stanovila zvláštní ekonomická opatření a okruh fyzických a právnických osob, vůči kterým se tato opatření uplatní.

Ukrajina na konci září zavedla sankce proti ruským dopravním podnikům, které spolupracují s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. Jde o zmrazení bankovních účtů, omezení obchodních operací, částečné či úplné přerušení přepravy zboží či přeletů přes území Ukrajiny.

Kommersant připomněl, že ukrajinský prezident Petro Porošenko vyzval k dalším sankcím proti Rusku kvůli sporům v Azovském moři, kde Rusko po stavbě mostu přes Kerčský průliv na anektovaný poloostrov Krym omezuje plavbu ukrajinských a zahraničních plavidel.

Vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem jsou více než napjaté od anexe Krymu a propuknutí konfliktu v Donbasu na jaře 2014 po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě. Konflikt si mezitím vyžádal více než 10.000 životů. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva to stále popírá.

Témata:  Vladimír Putin Rusko Ukrajinská krize Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.