reklama

Uprchlíci zmiňují rozmanité důvody, proč se nechtějí vrátit do Iráku. „Nemám žádné peníze, abych se vrátil,“ vysvětluje své rozhodnutí zůstat v Sýrii Jihan Najim, kteří uprchl z Iráku do Sýrie v roce 2015, když IS obsadil jeho vesnici. Pro Najima je návrat zbytečný i z toho důvodu, že tam už nemá žádné rodinné příslušníky, pár jeho ženských příbuzných je s ním v táboře.

Finanční náročnost je důvodem, proč zůstat, i pro iráckou uprchlici, která se musí starat o chromou dceru. Irák je dle ní velice drahý, co se týče léků a zdravotních služeb, které v uprchlickém táboře dostává zadarmo od humanitárních organizací a může se tak tedy lépe postarat o svou dceru.

Tábor Al-Hol byl ustanoven v roce 2015, poté, co IS získal rozsáhlá území na severu a západě Iráku. Spravují jej Kurdové. Okolo 10 000 iráckých uprchlíků je zde nyní ubytováno. O uprchlíky se stará Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) stejně jako řada lokálních humanitárních organizací. Podle členů kurdské pobočky mezinárodní humanitární organizace Červený půlměsíc však i tak nemají dostatek zdrojů, aby pokryly všechny potřeby místní uprchlické komunity a žádají větší zapojení světa.

Kurdská samospráva spolupracuje s iráckou vládou na navracení uprchlíků zpět do Iráku. Proces je však velmi pomalý, protože se irácká vláda chce ujistit, že se nevrací nikdo spojený s IS. Podle iráckého ministerstva pro migraci a vysídlení se do Iráku ze Sýrie v říjnu vrátilo 340 uprchlíků. Podle UNHCR se v září vrátilo 1 540 iráckých uprchlíků z tábora Al-Hol a dalších táborů v Iráku.