Berlín - Zemské volby ve třech německých spolkových zemích byly ostře sledovány především kvůli tomu, že měly být odrazem podpory či nespokojenosti s uprchlickou politikou kancléřky Angely Merkelové. Avšak dalším velkým tématem je vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo, která podle předpokladů po volbách posílila.
Angela Merkelová před volbami sama přiznala, že posílení euroskeptické a krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) očekává, avšak označila to za dočasný fenomén s tím, že jakmile vláda dostane imigrační krizi pod kontrolu, podpora AfD opadne.
"Lidé mají pocit, že jsme zatím nevyřešili problémy, které tento obrovský migrační pohyb přináší. Připomíná mi to krizi eura. Jakmile bylo jasné, že Evropa učinila správná opatření, podpora AfD opadla," připomněla v rozhovoru pro Berliener Zeitung. Věří, že se situace bude opakovat. Vládní strany se nyní budou snažit získat voliče zpět.
Angelo, třes se
AfD vznikla v roce 2013, kdy skupina novinářů a ekonomů bojovala proti euru a po loňském odstoupení zakladatele strany, Bernda Luckeho, nyní prožívá velký úspěch. "Vypadá to, že AfD se podaří rozbít monopol pravicové politiky Křesťanskodemokratické unie (CDU). A pokud bude podpora pokračovat, mohou být pro CDU velkou hrozbou při příštích volbách," uvedl pro Radio France International specialista na německou politiku Charles Lees z Univerzity v Bathu.
Na předvolebních setkáních AfD byla jejich strategie jasná - vyhranit se vůči otevřené politice vlády. "Jako bychom žili v době Třetí říše, Merkelová sedí ve Vlčím doupěti či vůdcově bunkru a mění zákony Německa, aniž by to s kýmkoliv konzultovala," znělo například podle deníku Guardian na zasedání v Magdeburku z úst bývalého levicového voliče Elsässera. "Kdy dostanou naše děti volný přístup do bazénu či knihovny jako uprchlíci? Co se stalo s heslem měj rád svého souseda?" ptá se. A podle všeho zdaleka není sám.
Opatrnost ano, ohrožení nikoliv
Ačkoliv strana rozdmýchává velké emoce a některé komentáře jejích představitelů byly označeny za rasistické, politolog Hendrik Träger z univerzity v Lipsku a Magdeburku říká, že AfD zatím ohrožení demokracie nepředstavuje. "Nebezpečí pro demokracii v této straně v tuto chvíli nevidím. I v ostatních evropských zemích najdeme populistické nebo pravicově populistické strany. Je potřeba na ně dávat pozor. A je přirozené, že se vůči nim ostatní strany vymezují," komentuje situaci.
Dodal, že strana je nejednotná, má mnoho různých tendencí a směrů a svým širokým záběrem proto oslovuje hodně lidí. "Většina lidí volí AfD jako protest proti etablovaným stranám. Jsou to lidé, kteří by k urnám jinak nešli. Pokud se díky tomu AfD dostane do zemských parlamentů, zkomplikuje koaliční jednání a to přiměje zavedené strany k zamyšlením nad tím, co v minulosti dělaly špatně," a vnímá tak i pozitivní přínos této strany pro německou politiku.
Domnívá se, že by ostatní strany měly začít s AfD spolupracovat a vypořádat se s jejich přítomností pomocí argumentů. "I kdyby téma uprchlíci najednou odeznělo, tak AfD nezmizí. Předpokládám, že si tato strana vytvoří stabilní základnu voličů, kteří ji budou volit i poté, co tato otázka nebude aktuální a že bude stále silná," míní politolog.
A to také proto, že už nyní je v Německu nejméně milion uprchlíků, které chce německá vláda integrovat do společnosti a zapojit do pracovního procesu. Téma imigrace tedy rozhodně v příštích letech jen tak nezmizí. A tedy ani AfD, která vládu za otevřenou politiku kritizuje. A například William Paterson, profesor evropské a německé politiky na Astonské univerzitě uvedl, že čím déle bude trvat řešení krize, tím hůř pro Merkelovou.
Související
1. září 2024 19:32
2. července 2024 12:20
9. června 2024 11:44
8. června 2024 20:02
9. května 2024 11:37
18. června 2022 14:07