Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

AfD neuspěla se žalobou proti Merkelové kvůli uprchlíkům

Německá kancléřka Angela Merkelová
Německá kancléřka Angela Merkelová
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Protestní Alternativa pro Německo (AfD) neuspěla se žalobou proti migrační politice kancléřky Angely Merkelové (CDU). Všechny tři její návrhy zamítl ústavní soud jako nepřípustné. O svém rozhodnutí dnes soud informoval na svém webu.

AfD, která na kritice uprchlické politiky Merkelové do značné míry staví, u ústavního soudu napadla především rozhodnutí kancléřky ze září 2015 neuzavřít německé hranice před desítkami tisíc běženců, kteří v té době do země každý týden mířili. Protiimigrační strana je toho názoru, že Merkelová a její vláda měly jednat jen se souhlasem parlamentu.

The far-right #AfD has suffered defeat in Germany's Constitutional Court - the party claimed that Chancellor #Merkel's migration policy in 2015 infringed on parliamentary rights. Court: AfD wants to suppress gov. policy, not enforce own rights. pic.twitter.com/VP98v17l2g

— DW Politics (@dw_politics) 18. prosince 2018

Ústavní soud ale v rozhodnutí konstatuje, že se poslanecké frakci AfD, která žalobu podala, nepodařilo dostatečně doložit, že "by ji daná rozhodnutí vlády omezila na právech nebo bezprostředně ohrozila".

Alternativa pro Německo v roce 2015 navíc vůbec nebyla zastoupena v německém parlamentu, kam vstoupila až o dva roky později.

Soud také uvedl, že žaloba, která se využívá při sporech ústavních orgánů, není určena pro to, aby zavázala vládu ke konkrétnímu jednání, v tomto případě tedy vracení uprchlíků z německých hranic. AfD podle soudu šlo právě o to, nikoliv o prosazení práv parlamentu.

Témata:  Angela Merkelová Německo AfD

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 20:07

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimir Putin, ruský prezident

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.