Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemi ohrožuje tichý zabiják. Můžeme se všichni otrávit?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: NASA

Klimatické změny s sebou nepřináší jen stoupání teplot a hladiny světových vod. Důsledků globálního oteplování je mnohem více, a můžeme je pozorovat i ve svém blízkém okolí. Jsou ale i takové, které zůstaly na okraji veřejného zájmu, a právě tyto změny nás již brzy mohou začít ničit.

Změna klimatu podle vědců způsobuje i to, že se dobře daří jedovatým sladkovodním řasám, které ohrožují ryby, protože okrádají vodu o kyslík. To však není jediná věc, kterou činí. Současně do ovzduší uvolňují metan, který je součástí skleníkových plynů. Ten je podle vědců 25krát silnější znečišťovatel než oxid uhličitý.

Studii řas financovala NASA a vědecká nadace National Science Foundation, které se spolu zaměřily na více než polovinu sladkovodních zásob Země. Jejich zjištění vyplývají z měření teplot a satelitních dat za uplynulých 25 let. Výzkumníci sledovali 235 jezer na šesti kontinentech a zjistili, že teplota v jezerech každou dekádu stoupla o 0,34 stupňů Celsia.

Vyšší rychlost globálního oteplování bude mít podle odborníků na planetu neblahý dopad, protože podíl toxických řas produkujících nebezpečný metan se v jezerech v průběhu 21. století může zvýšit zhruba o 20 procent.

Stephanie Hamptonová, odbornice na životní prostředí, tvrdí, lidé potřebují sladkou vodu nejen kvůli pitné vodě, ale i na zavlažování, výrobu energie či jako součást průmyslového využití. Dodává, že na konzumaci ryb jsou závislé mnohé části rozvojového světa, a když budou velké teplotní výkyvy pokračovat, život ve vodách začne mizet.

Témata:  lidé Země 1 vědci

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy