reklama

Obchod

Británie by se v obchodování vrátila k pravidlům Světové obchodní organizace (WTO), což může ve vztazích k zemím EU znamenat výrazné narušení dosud volného pohybu zboží všeho druhu. Nebude existovat žádné přechodné období. Vzájemný obchod zkomplikuje zavedení cel a netarifních překážek.

Podle předpokladu Institutu po zohlednění struktury vzájemné obchodní výměny a pravidel WTO by EU mohla na britské zboží uvalit cla v průměrné výši 2,8 procenta, zatímco britská cla na zboží z EU by mohla činit v průměru 3,6 procenta. To by znamenalo zvýšení cen zboží v britských obchodech, do kterých budou obchodníci muset tato cla promítnout. V obchodech také může některé zboží chybět z důvodu zdražení kamionové dopravy na hranicích.

Některé druhy britského zboží může EU odmítnout, neboť jejich obchodování bude vyžadovat nová oprávnění a certifikáty.

Někteří výrobci se patrně budou snažit přesunout své firmy do zemí EU ve snaze vyhnout se komplikacím s převozem zboží přes hranice. Z Británie se podle deníku The Times už chystají odejít třeba letecký kolos Airbus či automobilka BMW.

Doprava

Zpřísněné celní kontroly by přinesly výrazné zdržení dosud plynulého pohybu kamionové dopravy na hranicích s EU. Francie už kvůli tomu plánuje v Calais výstavbu dalších odstavných ploch pro kamiony. Zdržení kamionů by mohlo přinést narušení dodavatelských řetězců, případně až zastavení výroby při nedostatku dovážených dílů.

Se ztrátou přístupu na společný evropský trh a zároveň skončením platnosti dohod se třetími zeměmi, jež Británie podepsala jako členský stát EU, hrozí Britům také kolaps letecké dopravy.

Finance

Londýnu hrozí, že by mohl přijít o pozici nejsilnějšího finančního centra - přesun svých centrál ze země oznámily například společnost Goldman Sachs nebo banky Barclays či Deutsche Bank.

Podle agentury Bloomberg přišla pouhá hrozba tvrdého brexitu Británii od referenda v červnu 2016 na více než dvě procenta jejího hrubého domácího produktu.

Podle průzkumu, který v polovině října provedla mezi britskými firmami společnost IHS Markit, by Británie v případě realizace tvrdého brexitu mohla přijít zhruba o šest procent HDP.

Britská vláda nebude po tvrdém brexitu muset platit roční příspěvek ve výši 13 miliard liber do rozpočtu EU. Ale zároveň přijde o dotace - například tři miliardy liber pro britské farmáře.

Lidé

Británie si bude moci stanovit vlastní imigrační kontroly pro pohyb občanů ze zemí EU, a totéž bude moci udělat Evropská unie pro Brity. Zpřísněné imigrační kontroly mohou vyvolat zpoždění a fronty při odbavování na hranicích. Nejistý bude osud Britů, žijících v zemích EU, a také občanů EU v Británii. V evropských zemích nyní žije a pracuje 1,3 milionu Britů, zatímco v Británii je to 3,7 milionu občanů ze zemí EU.

Pro Brity, pracující v zemích EU, může tvrdý brexit znamenat, že jejich kvalifikace přestane platit, tudíž nebudou moci dále vykonávat svoji práci.

Zákony

Existuje řada oblastí, kde dosud nejsou vůbec žádné mezinárodní smlouvy či předpisy, jenž by mohly provizorně upravovat vztah mezi EU a Británií. To se týká například již zmíněné letecké dopravy.

Právní vakuum hrozí nárůstem papírování a kontrol na hranicích a může do značné míry paralyzovat pohyb zboží mezi Británií a kontinentem.

Irská hranice

Otázka hranice mezi Irskem a Severním Irskem zůstane nedořešena. Obě země budou odděleny vnější hranicí EU se všemi souvisejícími komplikacemi a kontrolami a hrozbami pro mír v Ulsteru.

Bezpečnost

Odchod Británie z EU bez dohody by mohl podle expertů například ohrozit policejní spolupráci v boji proti terorismu. Londýn by totiž mohl ztratit neomezený přístup do celoevropských databází.

1 komentář (Poslední 13.01. 10:43) Napište svůj názor

reklama