Nejistota kolem brexitu: Co bude dál? Variant je několik

Dnešní hlasování je jedním z nejsledovanějších rozhodování britských poslanců za posledních několik let. Nebude přitom záležet jen na tom, zda zákonodárci brexitovou dohodu schválí či odmítnou, ale i na tom, jak velký bude v případě odmítnutí tábor premiérčiných odpůrců.

Za nepravděpodobnou považuje britský list The Guardian možnost, že by se Mayové na posledních chvíli podařilo - třeba díky zárukám, které Británii poskytla v pondělí v dopise Evropská rada a Evropská komise - přesvědčit poslance, aby brexitovou dohodu podpořili. Vítězství Mayové dává levicový list šanci pouze jedna ku pěti a zároveň předestírá sedm alternativ dalšího vývoje po očekávaném odmítnutí dokumentu.

Today is the day of the #MeaningfulVote, when MPs will have their say on the Government's #Brexit deal. Votes on amendments are expected to start at 7pm. More details of today's business in the #Order Paper https://t.co/rIbk1UFHHw pic.twitter.com/BDjKYhlFz9

Za nejpravděpodobnější považuje The Guardian s poměrem čtyři ku pěti možnost, že brexit bude odložen. Británie by podle tohoto scénáře tedy neopustila EU 29. března, ale později. Už v pondělí britská média informovala s odvoláním na zdroje v Bruselu, že EU se připravuje na "technické" odsunutí termínu brexitu přinejmenším do července.

Vysoce pravděpodobná (tři ku pěti) je podle The Guardian také varianta, že se Mayová odmítne vzdát bez dalšího boje a po prohraném hlasování vystoupí s projevem, ve kterém oznámí, že opět vyrazí do Bruselu a vyjedná další ústupky.

Bulvární list The Sun dnes napsal, že ústupky už Mayové v případě odmítnutí současné dohody nabídla německá kancléřka Angela Merkelová. Jedním z nich by mohlo být například stanovení konečného data takzvané irské pojistky, která je nejspornější částí dohody. Záložní řešení, které by mělo zabránit vzniku přísného režimu na hranici Severního Irska a Irské republiky, vadí řadě britských zákonodárců, podle kterých by aktivace pojistky znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.

Podle The Guardian je šance, že případné ústupky ze strany EU obměkčí severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP), některé váhavé konzervativce, ale i ty labouristy, kteří si brexit přejí.

Mluvčí německé vlády dnes nicméně zprávu bulvárního listu The Sun kategoricky odmítl. Merkelová podle něj Mayové žádné záruky nedala.

Za méně pravděpodobné, ale stále pravděpodobnější než schválení dohody, list The Guardian považuje možnost, že se objeví připravený plán B, který by prosazoval podobu brexitu, na níž by panovala větší shoda. Mohl by jím být například model Norsko plus, o kterém v minulosti hovořila blízká premiérčina spojenkyně, ministryně práce Amber Ruddová. V takovém případě by Mayová musela zavrhnout své dlouhodobé brexitové plány, požádat EU o odložení brexitu a vyjednat nový vztah s Unií podobný tomu, který mají s osmadvacítkou Norové - Norsko není členem EU, je ale členem unijního jednotného trhu, kde platí volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

Jednou z možností dalšího vývoje je i odchod Mayové z funkce premiérky. Jelikož v prosinci vyhrála vnitrostranické hlasování o důvěře, nemůžou si konzervativci její konec přinejmenším do konce tohoto roku vynutit. Podle listu The Guardian je ale možné, že premiérku vlivní představitelé strany přece jen přesvědčí, že je načase, aby skončila.

Pravděpodobnější než poslední jmenovaná možnost jsou ovšem předčasné volby. Podle lídra opozice Jeremyho Corbyna by mohli labouristé vyvolat hlasování o nedůvěře vládě hned po odmítnutí dohody. Jak by dopadlo, je ale nejisté. Zatímco poslanci severoirské DUP hodlají dnes hlasovat proti dohodě, několikrát avizovali, že vláda jako taková jejich podporu má. Pokud by přece jen kabinet padl a nepodařilo se sestavit do dvou týdnů jiný, byly by vypsány předčasné volby.

Stejně jako pád vlády a předčasné volby (dva ku pěti) je pravděpodobné i druhé referendum o brexitu, které prosazují někteří konzervativci i labouristé v naději, že napodruhé by Britové brexit odmítli. Proti druhému lidovému hlasování se vehementně staví jak Mayová, tak podporovatelé brexitu z řad zákonodárců. Druhé referendum označují za zradu demokraticky vyjádřené vůle voličů. Pokud nebude mít lidové hlasování plnou podporu labouristů, není pravděpodobné, že by se uskutečnilo. A Corbyn dal opakovaně najevo, že dává přednost vyjednání lepší brexitové dohody před úplným zrušením brexitu.

Poslední možností a zřejmě také tou, které se lidé nejvíce obávají, je neřízený brexit bez dohody. Tomu se řada poslanců z obou táborů vehementně brání. Někteří konzervativci dokonce pohrozili demisí na ministerské posty či odchodem ze strany, pokud by se tento scénář stal oficiální vládní politikou. Podle řady komentátorů ale v minulosti došlo často právě na ty scénáře, o které aktivně nikdo neusiloval, protože se nenašla většina, která by jim byla schopna či ochotna zabránit.

Témata:  Brexit,  Velká Británie,  EU