Workoholismus je závislost a nemoc jako každá jiná. Ale vždyť práce šlechtí. Už Karel Jaromír Erben psal - „V práci útěcha, spokojenost, bohatství a moc.“ Jenže čeho je moc, toho je příliš. Workoholismus ničí lidem životy.
Je snadné zaměnit těžce pracujícího člověka a workoholika. Zatímco ten první pracuje dost možná ve stejném tempu a práce ho může i bavit, zároveň se už těší na konec směny, na víkend, na důchod. Pracuje za nějakým cílem – třeba vydělat si na nové auto. Workoholik pracuje proto, že je závislý.
Stejně jako alkoholik potřebuje svého panáka a kuřák svou cigaretu, workoholik musí mít svých pár hodin v práci navíc. Protože se ale práce bere jako něco velmi pozitivního, problému si dlouho nevšimne nejen ten, kdo jím trpí, ale ani jeho okolí.
Workoholismus znamená, že ceníte práci nad jakoukoliv jinou aktivitu. A to i v momentě, kdy to negativně ovlivňuje vaše zdraví, rodinné vztahy, přátelství a paradoxně i kvalitu provedené práce. Závislost je často obsesivní, nemáte klid, dokud si neodpracujete to svoje, ale v provedené práci už nenacházíte žádnou radost ani uspokojení.
Pravý workoholik může trpět i depresí, je si sám sebou nejistý, jeho závislost ovlivňuje a řídí všechny aspekty života.
Motivací k práci se zabývali výzkumníci E. J. Douglas a R. L. Morris, kteří zjistili, že se zaměstnaní lidé dají ve většině případů rozdělit do čtyřech skupin. Prvním jsou tzv. „materialisté“ – ti pracují proto, že je zajímá vysoké finanční ohodnocení, které s tvrdou prací přichází. Další skupina s těžko přeložitelným názvem „low leisure“ (low = nízký, leisure – volný čas, pozn. red.) jsou lidé, kteří pracují proto, že volnočasové aktivity je prostě nebaví.
Třetí jsou tzv. „perkoholici“ (perk = výhoda, pozn. red.), což jsou lidé, kteří svou práci dělají pro výhody, které jim přináší. Ať už to je snadné dojíždění, přátelé na pracovišti, služební telefon nebo (hlavně v Americe) dobré zdravotní pojištění. Poslední skupina pak odkazuje právě k workoholikům, lidem, kteří pracují jen pro práci samotnou.
Vzácnou pátou skupinou, která se někdy neuvádí, jsou lidé, kteří skutečně a upřímně milují svou práci. Nedovedou si představit bez ní být, protože je to skutečně důležitá a neoddělitelná část jejich života. Zároveň však nezanedbávají ani rodinu, přátele a koníčky.
Související
16. listopadu 2024 16:29
25. října 2024 10:10
17. října 2024 13:53
14. října 2024 20:15
30. srpna 2024 8:41
19. srpna 2024 17:57
