reklama

Británie má odejít z EU o půlnoci 29. března. Premiérka Theresa Mayová slíbila, že předloží rozvodovou dohodu britskému parlamentu ke schválení již v prosinci. Tváří v tvář hrozící porážce nakonec odložila hlasování na 15. leden, kdy ale byla stejně poražena - historicky vysokým rozdílem hlasů, který by za jiných okolností v Británii znamenal okamžitou demisi premiéra.

Od té doby obnovila Mayová jednání s EU ve snaze dosáhnout ústupků, které by umožnily probrexitovému jádru její Konzervativní strany dohodu podpořit. Jde zejména o takzvanou irskou pojistku, která má umožnit otevřenou hranici mezi Irskem a Severním Irskem, kde jsou stále živé vzpomínky na dlouholetý konflikt.

Současně Mayová několikrát odložila hlasování o nové podobě dohody - nyní až do samého extrému, nejpozději na 12. března, tedy jen 17 dní před plánovaným brexitem. Ve snaze vyhnout se další rebelii svých poslanců i některých členů vlády, připouští nyní ministerská předsedkyně i možnost odkladu brexitu, což dosud jednoznačně odmítala. Konkrétně slíbila, že když neprojde v parlamentu nová verze dohody, bude se následující den hlasovat o brexitu bez dohody. A pokud neprojde ani ten, budou poslanci hlasovat o krátkodobém odkladu.

Ve středu po očekávaném zamítnutí vlastní verze brexitu labouristé potvrdili, že navrhnou druhé referendum o odchodu z EU. Druhý muž ve straně John McDonnell řekl v televizním rozhovoru, že až dá Mayová hlasovat o nové rozvodové dohodě, připojí k ní labouristé dodatek o druhém referendu.

Zda referendum projde, není jisté. Pro jsou opoziční strany i přeběhlíci od labouristů a konzervativců. Proti ale může být asi 30 labouristických poslanců z probrexitových obvodů na severu Anglie, kteří jsou, stejně jako vůdce strany Jeremy Corbyn, vůči EU skeptičtí. Klíčové tedy bude, zda referendum podpoří i někteří prounijní konzervativci.

V tuto chvíli se zdá, že se zmenšuje pravděpodobnost brexitu bez dohody, ve hře ale zůstává odchod podle plánu 29. března a s dohodou. Přízrak druhého referenda by totiž mohl vyděsit některé probrexitové torye do té míry, že by volili menší zlo a hlasovali pro rozvodovou dohodu, kterou dosud jednoznačně odmítali. "Již se zřejmě nerozhoduje mezi nedokonalou dohodou a žádnou dohodou, ale mezi nedokonalou dohodou a žádným brexitem," poznamenal čelný představitel konzervativních euroskeptiků v parlamentě Edward Leigh.

Z odkladu, který by nepřinesl nic nového, jen delší nejistotu, ale nejsou nadšeny britské firmy. "Řekl bych, že je to prostě další potíž," řekl agentuře Reuters šéf automobilky Aston Martin Andy Palmer, podle něhož to znamená jen prodlužování mimořádných plánů.

Přes všechny spekulace je jisté, že na pokračující nejistotu doplácí ekonomika, nejen plánovaným zavíráním závodů, jako závod Hondy v probrexitovém Swindonu.

Brexit také rozděluje společnost a štěpí i politické strany - od labouristů kvůli brexitu odešlo osm poslanců, od konzervativců tři. Kabinetní ministři veřejně hrozí premiérce vzpourou, což je v britské politice, kde kabinet rozhoduje jako celek, věc nevídaná.

Zatímco Mayová je do značné míry rukojmím svých euroskeptiků, o mnoho lépe na tom nejsou ani labouristé. Labourističtí voliči a poslanci jsou ve velké většině pro setrvání v EU - na rozdíl od části vedení a Corbyna, který na možnost referenda přistoupil až po dezerci osmi rebelů a hrozícího odchodu dalších poslanců.

V Londýně se nyní pozornost zaměřuje na snahu britských vyjednavačů dosáhnout v Bruselu nových záruk o irské pojistce. Evropská unie je ale v této fázi spíše statistou a hlavní drama se odehrává na druhé straně kanálu La Manche. Unie dala opakovaně najevo, že dohodu nechce otvírat a že je ochotná jen ke kosmetickým změnám, i když se chce vyhnout brexitu bez dohody, na který se však připravuje.

Podle nynějšího scénáře, který se ale může změnit, by mělo být jasno do summitu EU 21. a 22. března. Ve hře je ovšem stále řada proměnných i z unijní strany. Například koncem května budou volby do Evropského parlamentu, ve kterých se už nepočítá s britskými europoslanci. Co s tímto předpokladem udělá případný odklad brexitu? Zřejmě nic, pokud půjde o pár měsíců, ale co když bude odklad delší nebo se bude prodlužovat dál?

Pokud by Britové odhlasovali nějaký odklad, Brusel by s tím asi v principu zřejmě neměl problém, i když by to musely schválit jednomyslně všechny zbývající členské země. Francouzský prezident Emmanuel Macron sice podmínil odklad tím, aby Británie přišla s jasně stanovenými cíli, kterých chce v nastaveném čase dosáhnout, ale německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že "kdyby Británie potřebovala víc času, neodmítneme to".

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama