reklama

Jabloně v USA během posledních let hromadně postihuje záhadná nemoc. Vždy začíná na jediné větvi stromu. Listy na ní zůstávají malé, kadeřavé a získávají světle žlutou nebo načervenalou barvu. Za pár týdnů je takový strom mrtvý, nemoc se navíc rychle šíří celým ovocným sadem.

Stejný fenomén kosil jabloně ve Spojených státech už v osmdesátých letech, ovšem nynější vlna nemoci, která odstartovala v roce 2013, je mnohem závažnější. Kupříkladu v Severní Karolíně jsou symptomy záhadné nemoci zřetelné na 80 % stromů. Kromě USA se navíc rozšířila i do sousední Kanady.

Problémem se proto začala zabývat rostlinná patoložka Kari Peterová z Pennsylvania State University, která nemoc zaznamenala ve svém výzkumném sadu. Její šíření se pokusila zastavit různými druhy chemikálií, ale žádné nefungovaly. Také zjistila, že se symptomy neshodují s žádnými známými patogeny, které zasahují stromy.

„Řady stromů umírají zdánlivě bezdůvodně,“ řekla Peterová vědeckému žurnálu Science. „Abychom mohli prokázat patogenitu, musíme mít stromy jen s virem a sledovat, zdali mají stejné symptomy. Pořád totiž nevíme, jestli je ten virus endemický a co způsobuje tuto poruchu,“ dodala.

Nejdůkladnější studii záhadné nemoci provedl tým rostlinného patologa Awaise Khana z Cornell University. „Neobjevili jsme žádné signifikantní rozdíly v půdě a profilech počasí zdravých a nemocných stromů. Rovněž jsme s nemocí nedokázali spojit žádný konkrétní virus nebo houbu,“ konstatuje studie, která volá po dalším pokračování výzkumu.

Jiná loňská studie identifikovala u postižených stromů hned čtyři druhy virů včetně nového typu luteoviru. Khan se však domnívá, že tyto viry záhadnou nemoc nezpůsobují. Další vědci si myslí, že za nemocí mohou stát brouci, stále jde však pouze o nepotvrzenou domněnku.

„Celé to může být mnohem komplikovanější,“ myslí si Peterová. „Ráda bych se mýlila, ale obávám se, že nás čeká další vlna nemoci,“ doplnil.