Volby do Evropského parlamentu slibují velký otřes. Očekává se, že dosavadní pořádky, kdy jej ovládaly středové tradiční strany, budou změněny. Ve volbách mají šanci uspět strany z okraje politického spektra.
Tzv. populistické, nacionalistické, konzervativní a euroskeptické strany jsou podle volebních průzkumů na postupu, co se týče voleb do Evropského parlamentu. Např. italská Liga severu by se dle volebních výsledků mohla stát duhou největší jedinou politickou stranou v Evropském parlamentu.
Jeho francouzská spojenkyně, Marine Le Penová, dýchá se svou Národní frontou ve volebních průzkumech na krk – a v některých ji dokonce předhání – Republice v pohybu jejího soupeře z francouzských prezidentských voleb, prezidenta Emmanuela Macrona. Le Penová se pokouší změnit volby v referendum o jeho vládě a docílit jeho odvolání.
Liga Severu a Národní fronta společně zasedají ve volební frakci Evropa národů a svobody. Vítězstvím v evropských volbách by ji rádi posílili a učinili z ní třetí nejsilnější stranu v Evropském parlamentu. To by mělo velký dopad na jeho fungování. Euroskeptické strany by mohly účinněji blokovat jeho dosavadní fungování a zamezit větší hlubší evropské integraci.
Nicméně, ačkoliv se očekávají propady středových stran jako je např. křesťanskodemokratická koalice CDU/CSU německé kancléřky Angely Merkelové, která má docílit nejhoršího volebního výsledku, stále se odhaduje, že tato strana volby vyhraje stejně jako řada dalších zavedených stran. Mnohé státy neplánují volit euroskeptické strany a tak tradiční frakce udrží svoji většinu, ač budou velmi oslabené.
Vliv euroskeptických stran je navíc omezen jejich vzájemným ideologickými rozepřemi. Nigel Farage se svou Stranou pro brexit, která je favoritkou britských voleb, nemá příliš zájmu spolupracovat se svými evropskými kolegy. Ačkoliv se v Evropském parlamentu setkal již dříve s Le Penovou, vlivem ideologických rozdílů se spolu nikdy nespojili.
Nicméně, jejich posílení otřese tradičním pořádkem. Dosavadní koalice budou muset, aby získali většinu, hledat nové spojence. Složitá povolební vyjednávání dle expertů dají prostor menším stranám – především se hovoří o straně Zelených- které si tak budou moci diktovat podmínky.
Vzrůst vlivu euroskeptických stran by tak paradoxně mohl teoreticky vést k tomu, že by EU začala přijímat ještě ve větší míře ty politiky, které tyto strany kritizují a které jsou prosazovány stranou Zelených jako důraz na práva žen, homosexuálů, náboženských a etnických minorit či podpora „zelených“ opatření v boji proti klimatu.
Celkové výsledky evropských voleb by měly být známy v neděli večer. Nizozemské volby potvrdily některé trendy. Euroskeptické strany se dostaly do Evropského parlamentu, vítězstvím se ale pyšní nizozemští socialisté, následováni vládnoucími liberály. Od euroskeptických stran, především nové populistické formace Fórum pro demokracii, se očekávalo že na tom budou ještě lépe, což někteří komentáři hodnotí jako důkaz toho, že slova o jejich údajné hrozbě jsou „přehnaná.“
Témata: evropské volby (2019), EU, Národní fronta , Nizozemí, Evropský parlament
Související
3. června 2019 22:35
28. května 2019 14:42
28. května 2019 11:30
28. května 2019 9:53
27. května 2019 20:25
27. května 2019 16:35
