Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Gruzii zachvátily protiruské protesty. Řež před parlamentem, řada zraněných

Gruzijská vlajka
Gruzijská vlajka
Foto: Pixabay

Předseda gruzínského parlamentu Irakli Kobachidze dnes podal demisi, oznámila gruzínská média. Politik z vládní strany Gruzínský sen rezignoval den po masových protivládních protestech, které do centra metropole přivedly tisíce lidí. Podle upřesněných údajů jejich střet s policií způsobil zranění 240 osobám, víc než sto z nich je stále v nemocnici.

Kobachidze byl jedním z politiků, jejichž demisi demonstranti požadovali. Nepokoje vyvolal incident v parlamentu, kde se konala schůze meziparlamentní unie pravoslavných států. Ruský delegát Sergej Gavrilov usedl jako nově zvolený předseda do křesla šéfa gruzínského parlamentu a pronesl projev v ruštině. Gruzínští opoziční poslanci hlasitými protesty zasedání přerušili a další jednání zmařili.

Rusko a Gruzii znepřátelila krátká válka v srpnu 2008, po které Moskva uznala nezávislost kavkazských odštěpeneckých provincií Abcházie a Jižní Osetie, kde má své vojenské posádky. Tbilisi to označuje za okupaci. Obě země neudržují diplomatické styky a navzdory občasným diplomatickým konzultacím, které probíhají v Praze a v Ženevě, se vztahy nepodařilo normalizovat.

#Tbilisi now Tako Songhulashvili's photo. pic.twitter.com/8gKgZlY8w1

— Ani Chkhikvadze (@achkhikvadze) 20. června 2019

Při potyčkách během protiruského protestu bylo ve čtvrtek večer podle původních zpráv zraněno a hospitalizováno 39 policistů a 30 demonstrantů. Davy se pokusily proniknout do budovy parlamentu, čemuž pořádkové síly bránily slzným plynem, obušky a vodními děly. Dnes zdravotnická zařízení oznámila, že ošetřila 240 lidí, z nichž 102 zůstává v nemocnicích. Poslanec Zakaria Kucnašvili, který schůzi meziparlamentní unie organizoval, se dnes vzdal mandátu.

Gruzínská média uvádějí, že protest byl živelný a neorganizovala ho žádná politická strana. Později se ale údajně do čela demonstrantů postavili aktivisté opozičního Sjednoceného národního hnutí (UNM) exprezidenta Michaila Saakašviliho. Sám Saakašvili, který nyní žije v Kyjevě, dnes své stoupence vyzval k dalším protestům a z odpovědnosti za napětí obvinil zakladatele strany Gruzínský sen, miliardáře Bidzinu Ivanišviliho.

Napětí v Tbilisi trvalo celou noc. Policie v ulicích dál zasahovala proti skupinám demonstrantů, ráno v centru města vyrostla barikáda. Na centrální Rustaveliho třídě byla doprava obnovena až po rozednění. Šéf UNM Grigol Vašadze oznámil, že dnes večer se bude před budovou parlamentu demonstrace opakovat. Kromě demise Kobachidzeho žádali protestující odstoupení šéfa tajné služby Vachtanga Gomelauriho a ministra vnitra Giorgiho Gacharii.

Náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin dnes v prohlášení uvedl, že "radikálně naladěná gruzínská opozice" využila návštěvy ruské parlamentní delegace k vyvolání nepokojů. "Znovu to dokazuje emocionální nálady radikálních gruzínských politiků, kteří se všemožně snaží zabránit normalizaci vztahů mezi Tbilisi a Moskvou," řekl Karasin, který má na ruském ministerstvu zahraničí na starosti vztahy s Gruzií. Moskva bude podle něj dál o normalizaci vzájemných styků usilovat.

Témata:  Gruzie Rusko násilí

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 5:00

Předpověď počasí na měsíc: Silné mrazy se v únoru vrátí

Meteorologové zveřejnili výhled počasí na nadcházející čtyři týdny, který pokrývá období do 22. února 2026. Podle aktuálních dat se očekává, že teplotní trend z ledna bude pokračovat i nadále, což znamená, že celé období by mělo být jako celek teplotně průměrné. Nejnižší noční teploty se budou nejčastěji pohybovat v rozmezí -1 až -5 °C, ovšem při vyjasnění nebo na sněhové pokrývce mohou klesnout i hlouběji. Denní maxima by měla dosahovat +1 až +5 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.