Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Gruzii zachvátily protiruské protesty. Řež před parlamentem, řada zraněných

Gruzijská vlajka
Gruzijská vlajka
Foto: Pixabay

Předseda gruzínského parlamentu Irakli Kobachidze dnes podal demisi, oznámila gruzínská média. Politik z vládní strany Gruzínský sen rezignoval den po masových protivládních protestech, které do centra metropole přivedly tisíce lidí. Podle upřesněných údajů jejich střet s policií způsobil zranění 240 osobám, víc než sto z nich je stále v nemocnici.

Kobachidze byl jedním z politiků, jejichž demisi demonstranti požadovali. Nepokoje vyvolal incident v parlamentu, kde se konala schůze meziparlamentní unie pravoslavných států. Ruský delegát Sergej Gavrilov usedl jako nově zvolený předseda do křesla šéfa gruzínského parlamentu a pronesl projev v ruštině. Gruzínští opoziční poslanci hlasitými protesty zasedání přerušili a další jednání zmařili.

Rusko a Gruzii znepřátelila krátká válka v srpnu 2008, po které Moskva uznala nezávislost kavkazských odštěpeneckých provincií Abcházie a Jižní Osetie, kde má své vojenské posádky. Tbilisi to označuje za okupaci. Obě země neudržují diplomatické styky a navzdory občasným diplomatickým konzultacím, které probíhají v Praze a v Ženevě, se vztahy nepodařilo normalizovat.

#Tbilisi now Tako Songhulashvili's photo. pic.twitter.com/8gKgZlY8w1

— Ani Chkhikvadze (@achkhikvadze) 20. června 2019

Při potyčkách během protiruského protestu bylo ve čtvrtek večer podle původních zpráv zraněno a hospitalizováno 39 policistů a 30 demonstrantů. Davy se pokusily proniknout do budovy parlamentu, čemuž pořádkové síly bránily slzným plynem, obušky a vodními děly. Dnes zdravotnická zařízení oznámila, že ošetřila 240 lidí, z nichž 102 zůstává v nemocnicích. Poslanec Zakaria Kucnašvili, který schůzi meziparlamentní unie organizoval, se dnes vzdal mandátu.

Gruzínská média uvádějí, že protest byl živelný a neorganizovala ho žádná politická strana. Později se ale údajně do čela demonstrantů postavili aktivisté opozičního Sjednoceného národního hnutí (UNM) exprezidenta Michaila Saakašviliho. Sám Saakašvili, který nyní žije v Kyjevě, dnes své stoupence vyzval k dalším protestům a z odpovědnosti za napětí obvinil zakladatele strany Gruzínský sen, miliardáře Bidzinu Ivanišviliho.

Napětí v Tbilisi trvalo celou noc. Policie v ulicích dál zasahovala proti skupinám demonstrantů, ráno v centru města vyrostla barikáda. Na centrální Rustaveliho třídě byla doprava obnovena až po rozednění. Šéf UNM Grigol Vašadze oznámil, že dnes večer se bude před budovou parlamentu demonstrace opakovat. Kromě demise Kobachidzeho žádali protestující odstoupení šéfa tajné služby Vachtanga Gomelauriho a ministra vnitra Giorgiho Gacharii.

Náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin dnes v prohlášení uvedl, že "radikálně naladěná gruzínská opozice" využila návštěvy ruské parlamentní delegace k vyvolání nepokojů. "Znovu to dokazuje emocionální nálady radikálních gruzínských politiků, kteří se všemožně snaží zabránit normalizaci vztahů mezi Tbilisi a Moskvou," řekl Karasin, který má na ruském ministerstvu zahraničí na starosti vztahy s Gruzií. Moskva bude podle něj dál o normalizaci vzájemných styků usilovat.

Témata:  Gruzie Rusko násilí

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.