Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hnutí žlutých vest skomírá, do ulic vyšla jen hrstka demonstrantů

Francouzská policie
Francouzská policie
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Navzdory vlně veder, jež v posledních dnech sužuje Francii, vyšli v sobotu do ulic příznivci hnutí takzvaných žlutých vest, kteří už od loňského listopadu protestují proti vládě a prezidentovi Emmanuelovi Macronovi. Dřívější velikosti ale protesty už několik týdnů nedosahují. Podle ministerstva vnitra se v celé Francii sešlo jen zhruba 5700 lidí, informovala agentura AFP.

Účast na dnešním třiatřicátém kole protivládních protestů byla nejnižší od první akce žlutých vest ze 17. listopadu loňského roku, které se podle úřadů zúčastnilo přes 280.000 lidí. Od poslední dubnové soboty už ale počet protestujících nepřesáhl 20.000 a přes 10.000 lidí se sešlo naposledy první sobotu v červnu.

#YellowVests face tear gas in 33rd weekend of demos#Paris #France pic.twitter.com/Gao2Nltj0j

— Ruptly (@Ruptly) 29. června 2019

Organizátoři protestů pravidelně údaje ministerstva vnitra o účasti na protestech zpochybňují. Podle nich tak například dnes proti vládě a prezidentovi protestovalo přes 10.200 lidí po celé zemi.

Nejvíc odpůrců vládních reforem - zhruba 1300 - se dnes tradičně sešlo v hlavním městě Paříži, kolem pěti set žlutých vest protestovalo také v Lille, několik stovek v Rennes a desítky dalších v jiných francouzských městech.

Témata:  demonstrace ve Francii demonstrace v Paříži Francie

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.