Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fiasko v Bruselu: Politici se 18 hodin hádali kvůli novému vedení EU, summit přerušen

Evropská unie
Evropská unie
Foto: European Union

Mimořádný summit Evropské unie k personálním otázkám byl dnes v Bruselu krátce po poledni přerušen. Prezidenti a premiéři se od nedělního večera nedokázali shodnout na novém obsazení klíčových funkcí v unii, řekla na tiskové konferenci německá kancléřka Angela Merkelová. Státníci se znovu sejdou v úterý v 11:00 SELČ. Francouzský prezident Emmanuel Macron věří, že kompromis se nakonec podaří nalézt.

Jednání dnes skončilo bez úspěchu po více než 18 hodinách. Podle Merkelové lze dohody stále dosáhnout, zatím se ale nepodařilo najít potřebnou většinu pro žádnou z variant ohledně obsazení vedoucích pozic v řídících institucích unie.

Zásadním problémem byl zřejmě plán navrhnout europarlamentu jako kandidáta do čela Evropské komise nizozemského socialistu Franse Timmermanse, což část zemí odmítá. Shoda se nenašla ani ohledně dalších kandidátů, kteří by měli obsadit křesla v čele Evropské rady či Evropského parlamentu. Podle Merkelové je ale třeba kompromis dál hledat, a to ještě předtím, než ve středu nově zvolení členové Evropského parlamentu budou volit svého předsedu.

Šéfka německé vlády zdůraznila, že je důležité zajistit dostatečně velkou většinu pro schválení vedoucích činitelů Evropské unie. Země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a Itálie, které mají výhrady proti obsazení křesla šéfa Evropské komise jejím dosavadním prvním místopředsedou Fransem Timmermansem, by podle Merkelové neměly být jen tak přehlasovány. "Hlasovat proti celé (visegrádské) skupině a proti zemi jako je Itálie, to by bylo velmi obtížné," citovala německou premiérku agentura Reuters.

Kancléřka přitom dala najevo, že se chce vyhnout dalším rokům rozporů. Konečně budeme muset příštích pět let spolupracovat, poznamenala podle agentury DPA.

Macrona neúspěch nedělních a dnešních vyjednávání mrzí. Věří ale, že v úterý se šéfům států a vlád podaří - při dobré vůli - řešení najít, s věcí podle něj souvisí i samotná věrohodnost a image Evropské unie.

Francouzský prezident zopakoval, že nový "evropský tým" bude mít za úkol hlubokou reformu unie, včetně jejích institucí. Spor dnes podle něj nebyl přímo o konkrétní osobu, nepodařilo se prý však najít mezi 28 prezidenty a premiér potřebnou "dynamiku".

"Dnes jsme skončili nezdarem. Je to velmi špatný image jak pro Evropskou radu, tak pro Evropu," řekl Macron. "Je jasné, že toto selhání je někdy způsobeno osobními ambicemi," dodal bez upřesnění.

Tusk se rozhodl jednání summitu pro dnešek ukončit poté, co šéfové států a vlád zkušebně hlasovali o některých možných variantách rozdělení klíčových unijních pozic. Diplomaté dnes dopoledne zmiňovali, že kromě Timmermanse do čela komise se pracovalo s představou, že tuto středu europarlament svým předsedou zvolí klíčového zástupce Evropské lidové strany Manfreda Webera, kterého by po čase mohl vystřídat liberál Guy Verhofstadt. Novou předsedkyní Evropské rady by se po Tuskovi mohla stát někdejší bulharská eurokomisařka Kristalina Georgievová a pozice šéfa unijní diplomacie by připadla liberálům, padala jména končícího belgického premiéra Charlese Michela či nynější komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové z Dánska.

Tusk a účastníci summitu se snaží dojednat celý "personální balíček" před ustavující schůzí nového europarlamentu, na níž by měli europoslanci ve středu zvolit nového předsedu instituce. Pokud tak učiní bez koordinace s Evropskou radou, tedy s premiéry a prezidenty, stane se už nyní komplikovaný rébus ještě složitějším.

Témata:  Summit EU EU EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.