Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Palestinci řekli, komu věří víc: Evropa, nebo USA?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Palestinci budou vždy připraveni investovat čas a energii do rozvíjení vztahů s Evropskou unií a budou otevřeni dát jí šanci sehrát velmi důležitou roli v jakémkoliv budoucím mírovém plánu mezi nimi a Izraelci. Zatímco Američanům nedůvěřují, Evropanům ano. V rozhovoru s ČTK to dnes po setkání se svým českým protějškem Tomášem Petříčkem (ČSSD) řekl palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí. Svůj výrok zdůvodnil tím, že EU je pro vytvoření palestinského státu po boku Izraele, odmítá zabírání palestinského území silou stejně jako izraelskou anexi východního Jeruzaléma a budování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Na dotaz, zda se šance na mírové řešení palestinsko-izraelského konfliktu od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu snížily, Málikí odpověděl: "Absolutně, jistě. Bez debat. Američané se distancovali od tradiční americké pozice řešení v podobě dvou států... pokud se podíváte na jejich rozhodnutí a činy od uzavření našeho zastoupení ve Washingtonu - na uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele, přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, zastavení veškerých příspěvků palestinské samosprávě, zastavení příspěvků Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) a na uzavření amerického generálního konzulátu ve východním Jeruzalémě, bude vám jasné, že Američané zaujali zcela protipalestinský postoj," řekl Málikí. Svými kroky tak podle Málikího Washington dal najevo, že není nestranným zprostředkovatelem a v otázce palestinsko-izraelských mírových jednání přestal být "velmocí" a stal se "malým hráčem ve vnitřní politice Izraele".

To vše přispělo k rozhodnutí palestinského vedení bojkotovat nedávnou konferenci k ekonomické části amerického mírového plánu pro mír mezi Izraelci a Palestinci, která se konala v Bahrajnu. Trumpův zeť Jared Kushner, který byl Bílým domem pověřen vypracováním mírového plánu, jehož zveřejnění opakovaně odkládal, na konferenci představil plán na vytvoření investičního fondu s 50 miliardami dolarů (přes 1,1 bilionu Kč) pro projekty na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a pro palestinské komunity v regionu. Investice mají jít do zdravotnictví, školství, energetiky a vodního hospodářství, nových technologií, turistiky a zemědělství. Politickou část plánu chtějí Spojené státy zveřejnit později.

Málikí v této souvislosti zdůraznil, že akceptovat ekonomický plán bez politického nelze. Bez politického řešení, které by přineslo vytvoření nezávislého palestinského státu v hranicích z roku 1967 a jehož hlavním městem by byl východní Jeruzalém, se totiž podle Málikího lze domnívat, že by americký ekonomický plán pouze sloužil k prodloužení izraelské okupace, což je pro Palestince neakceptovatelné. Přestože se zástupci některých blízkovýchodních států konference v Bahrajnu zúčastnili, i oni trvají na vytvoření nezávislého palestinského státu a svou pozici nebudou nikterak měnit, doplnil Málikí. Zdůraznil, že řešení v podobě dvou států je také stanoviskem mezinárodního společenství.

Naopak proti vytvoření nezávislého palestinského státu je podle Málikího izraelský premiér Benjamin Netanjahu. "Kushner a další (představitelé Trumpovy administrativy) vzali izraelské záměry a přeložili je do angličtiny. Ve skutečnosti to není americký plán, ale Netanjahuův plán, který nemůže nikdo akceptovat a který je odsouzen k zániku. I když se to budou snažit prosadit sto let, nenajdou jediného Palestince nebo Araba, který by to akceptoval," uzavřel palestinský ministr zahraničí.

Témata:  Palestina USA EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.