Osud života na Zemi zpečetěn? Z USA zní varování před nebezpečným scénářem

Tempo se stupňuje

Naopak, odhodlanost brazilského prezidenta Jaira Bolsonara vykácet Amazonský deštný prales, který je největší pralesní plochou na světě, označuje renomovaný deník za problém pro každého obyvatele planety.

Hlavní brazilský úřad pro ochranu životního prostředí omezil své zásahy v první polovině letošního roku o celou pětinu ve srovnání se stejným obdobím za loňský rok, odkazuje editorial na zjištění listu New York Times. Dodává, že pokuty, varování a likvidace nelegálního zařízení v chráněných zónách pralesa patří mezi opatření, od kterých brazilské úřady ustupují.

V důsledku tohoto propadu mohou být káceny rozsáhlé plochy deštného pralesa, aniž by brazilské úřady kladly větší odpor, připomíná nedávná zjištění prestižní server. Doplňuje, že výsledkem je ztráta více než dvou tisíc čtverečních kilometrů deštného pralesa jen od ledna letošního roku, což podle statistik brazilské vlády znamená čtyřicetiprocentní nárůst oproti roku 2018.

"Bolsonaro označil informaci své vlastní vlády za lež," připomíná Washington Post. Podotýká, že brazilský prezident také odebral pravomoci ministerstvu životního prostředí a omezil finance na ochranu přírody.

Proti těmto krokům v květnu vystoupilo os bývalých brazilských ministrů životního prostředí, poukazuje americký deník. Odkazuje na protireakci jejich současného nástupce, Ricarda Sallese, podle kterého jde o "neustálou a dobře organizovanou očerňovací kampaň" nevládních organizací a samozvaných expertů řízenou jak z Brazílie, tak ze zahraničí.

Svým popíráním reality se Bolsonarova verze pravicového populismu velmi blíží politice amerického prezidenta Donalda Trumpa, deklaruje washingtonský server. Připomíná, že oba politici šíří nepodložené podezření, že obavy o stav životního prostředí jsou zahraničním spiknutím, které má oslabit ekonomiku jejich zemí.

Nejlepší způsob boje s klimatickou krizí

Bolsonaro i Trump jsou odhodláni bezohledně těžit zdroje a odmítají varování expertů, kritizuje editorial. Podotýká, že oba politici stojí v čele zemí, které mají mimořádný význam v boji s klimatickou změnou.

"Globální oteplování nelze úspěšně řešit bez zapojení Spojených států, historicky nejvyššího šiřitele a někdejšího lídra ve vypouštění skleníkových plynů," tvrdí vlivný deník. Konstatuje, že brazilská Amazonie je zase unikátním přírodním bohatstvím a hojnost tamní flory má velký vliv na regulaci planetu ohřívajícího oxidu uhličitého.

Bez těchto "plic světa" by byl osud života na naší planetě zpečetěn, zdůrazňuje Washington Post. Zmiňuje studii otištěnou tento měsíc v prestižním vědeckém časopise Science, která dospěla k závěru, že pokud politici učiní z obnovy pralesů prioritu, světový ekosystém dokáže pojmout velké množství nových stromů, možná i stovky miliard.   

Zastánci obnovy pralesů se nepochybně střetnou s těmi, kteří chtějí využívat půdu k jiným účelům, především s ohledem na rostoucí lidskou populaci, připouští editorial. Doplňuje, že i tak autoři uvedené studie označují obnovu pralesů za nejefektivnější způsob boje s klimatickou změnou, jaký byl zatím nastíněn.

"To neznamená, že boj s globálním oteplováním je tak jednoduchý, že stačí vysázet pár, nebo třeba miliardy stromů, i kdyby taková věc byla politicky či logisticky schůdná," píše americký deník. Konstatuje, že dokud budou lidé závislí na uhlíkové emise produkujících energetických zdrojích, chemie v atmosféře se bude měnit a klima se bude zhoršovat.

Situace nicméně naznačuje, že politici jako Bolsonaro, kteří prosazují opačný směr, mohou napáchat mimořádně extrémní škody na úsilí brzdit klimatickou změnu, uzavírá Washington Post.

Témata:  Amazonský prales,  Brazílie,  USA,  klimatická změna,  globální oteplování