Brexit nahraje Putinovi do karet. Využije svojí nebezpečnou strategii?

Co zastaví Putina?

Estonsko, Lotyšsko a Litva podle Boota dobře vědí, co se stane, když Evropa není jednotná. Jejich svoboda skončila v roce 1940 vpádem sovětských vojsk, který následovala o rok později nacistická invaze, připomíná historik. Dodává, že Británie a Francie byly příliš zaneprázdněné bojem o své vlastní přežití, než aby nabídly pomoc, zatímco Spojené státy se stále ještě držely izolacionismu. "Stejně tak Západ nesvedl nic s tím, když v roce 1944 Rudá armáda znovu obsadila Pobaltí a zavedla brutální diktaturu, která trvala až do roku 1991," podotýká odborník.  

Pobaltí je nyní prosperující a svobodné, ale na jak dlouho, ptá se expert. Konstatuje, že při pouhých 6,2 milionech obyvatel a s 56 tisíci vojáky pobaltské státy leží u bran Ruska, jehož populace dosahuje 142 milionů a ozbrojené síly čítají více než 3 miliony mužů v aktivní službě a rezervách. "Ruský diktátor Vladimir Putin již napadl Gruzii a Ukrajinu. Co ho zastaví, aby nevpadl do Pobaltí?" pokládá otázku Boot.    

Historik soudí, že bezprostřední odstrašení představuje NATO, jehož jsou všechny baltské státy členy, přičemž další členové aliance včetně USA slibují jejich ochranu v případě napadení. Pobaltské státy jsou také členy EU a věří, že silná a mohutná EU je rovněž nezbytná pro jejich prosperitu a bezpečnost, tvrdí odborník. Připomíná, že EU uvalila na Rusko hospodářské sankce a poskytuje esenciální finanční podporu pro zranitelnější členské státy ve východní Evropě, aby mohly čelit ruskému hospodářskému tlaku, například v podobě výhrůžek přerušením dodávek zemního plynu.  

To je dle Boota důvod, proč Pobaltí znepokojuje perspektiva schválení brexitu. "Jejich zpráva pro Brity zní: Veďte, neodcházejte," tvrdí historik. Míní, že obyvatelé baltských států Brity obdivují a sdílí s nimi oddanost volnému trhu, tudíž setrvání Spojeného království v EU slouží i jejich zájmům, jelikož protiváhou jsou více etatistické a protekcionistické impulzy Německa a Francie. Británie je také pro tvrdší přístup vůči Rusku než dva zmíněné státy, podotýká expert.        

Pobaltí se obává, že pokud Británie opustí EU, Skotsko, které je více proevropské než zbytek spojeného království, se zase odtrhne od Británie, pokračuje historik. Poukazuje, že právě ve Skotsku přitom leží základna pro čtyři ponorky třídy Vanguard, které tvoří páteř britského jaderného odstrašujícího arzenálu. "Námořní základna Faslane může být přemístěna, ale to by bylo nákladné v době, kdy britský obranný rozpočet je již ohlodaný na kost," varuje Boot. Odkazuje na obavy, že Británie mimo EU by byla menší a slabší, než je dnes.  

Rozděl a panuj

Pokud Britové budou hlasovat pro brexit, povede to navíc k bouřlivým rozhovorům mezi Londýnem a Bruselem o jejich budoucím vztahu, konstatuje expert. Vysvětluje, že Británie a EU budou muset schválit obchodní smlouvu a její podmínky by nepochybně představovaly jablko sváru. Za těchto jednání by se pak Evropané soustředili na vnitřní, nikoliv vnější hrozby z východu, domnívá se Boot.    

V neposlední řadě se pak Pobaltí strachuje, že brexit by mohl vyvolat řetězovou reakci dalších odchodů z EU, uvádí historik. Poukazuje, že v mnoha státech osmadvacítky panuje značná nespokojenost s členstvím v EU a Putin podporuje tamní protievropské politické strany napříč politickým spektrem. "Nigel Farage, lídr Strany nezávislosti Spojeného království a hlavní hlas pro brexit, má pro Brusel jen ostrá slova, ale jen milá slova pro Moskvu," zuří Boot. Připomíná, že kontroverzní politik vyjádřil obdiv Putinovi a je častým hostem ruského propagandistického kanálu Russia Today.      

Francouzská krajně pravicová Národní fronta vedená Marine Le Penovou zase přiznala, že obdržela desítky milionů euro v půjčkách od bank napojených na Kreml, píše odborník. Tvrdí, že Rusko nejrůznějšími způsoby podporuje i další extremistické strany, včetně ultrapravicových partají Jobbik v Maďarsku či Svobodných v Rakousku, krajně levicová uskupení Podemos ve Španělsku a Syriza v Řecku, které jsou všechny proruské a zároveň protievropské. "A ano, Putin si našel způsob, jak chválit Donalda Trumpa, který označuje NATO za překonané a hájí zlepšení vztahů s Ruskem," kritizuje Boot.  

Dle historika je jasné, že Rusko doufá v šíření nejednoty Západu tím, že rozbije dvě aliance, které Moskvě oponují, tedy NATO a EU. Pobaltí má proto obavy - které by podle Boota měl sdílet i celý Západ - že brexit by hrál do Putinových karet. "Poslední věcí, kterou Západ potřebuje, je rozdělená Evropa, která umožní Putinovu Rusku využívat strategii rozděl a panuj," varuje odborník. Svůj komentář uzavírá konstatování, že britští voliči se sice nemusejí zajímat o to, co si myslí ostatní, ale existuje dobrý důvod, proč jejich spojenci chtějí, aby v EU setrvali.    

Témata:  Brexit,  Rusko,  Vladimír Putin