Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Z věznice Guantánamo byl propuštěn dalšího vězneň podezřelý z terorismu. Bude z něj famrář v Černé Hoře

Věznice, ilustrační fotografie
Věznice, ilustrační fotografie
Foto: Original Communications

Washington - Z nechvalně proslulé věznice Guantánamo byl propuštěn další vězeň. Prezident Barack Obama chce ještě před koncem svého mandátu v lednu zařízení uzavřít. Stále je v něm 80 osob podezřelých z terorismu.

Propuštěn byl Jemenec. Občany této země vzhledem k bojům v jejich vlasti USA neposílají domů. Abdal Málik Abdal Vaháb Rahabí je tak druhý vězeň z Guantánama poslaný letos do Černé Hory.

"Černá Hora se připojuje k americkým přátelům a spojencům v Evropě, protože přijala mnoho vězňů a pomáhá nám přiblížit se k našemu cíli, jímž je uzavření toho zařízení," řekl Lee Wolosky, pověřený na ministerstvu zahraničí záležitostmi kolem Guantánama.

Věznice byla zřízena před 14 lety pro osoby podezřelé z terorismu. Podle amerických úřadů má být většina vězňů v příštích týdnech odvezena, 29 z nich do jiných zemí. Zůstane pouze skupina mužů obviněných nebo usvědčených z válečných zločinů nebo považovaných za příliš nebezpečné na to, aby byli propuštěni.

Jemenec Rahabí se do Guantánama dostal krátce po otevření věznice. Podle dokumentů odjel z Jemenu do Afghánistánu a připojil se "téměř určitě" k Al-Káidě. Nebyl ale obviněn ze žádného zločinu a podle úřadů není tak nebezpečný, aby nemohl být propuštěn. Ve věznici se učil anglicky a několika vězni se zapojil do přípravy zemědělské farmy, které se chce věnovat po propuštění.

Témata:  U.S. Base Guantanamo 1 USA Černá Hora věznice

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.