Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump se prý loni tázal, zda je možné dát nakažené do věznice Guantánamo

Donald Trump
Donald Trump
Foto: Instagram

Když se loni v únoru v Bílém domě diskutovalo o osudu Američanů, kteří se v zahraničí nakazili tehdy ještě novým koronavirem, nadhodil prezident Donald Trump možnost jejich izolace v americké vojenské věznici v kubánské zátoce Guantánamo.

I tuto scénu popisuje vycházející knížka dvou reportérů listu The Washington Post (WP) založená na rozhovorech s desítkami zdrojů včetně pracovníků Trumpovy administrativy. Jejím tématem je postup americké vlády v prvních měsících pandemie, který poznačily problémy s testováním, osobní spory a komunikační přešlapy.

"Není nějaký ostrov, který nám patří?" uvedl Trump podle autorů knihy na jednání s poradci o případném převozu Američanů k léčbě na území Spojených států. "Co třeba Guantánamo?" dodal údajně, načež účastníky schůzky poučoval, že do USA se dováží zboží, nikoli viry.

Debatu zachycenou v očekávané knize zprostředkoval v pondělním článku právě deník WP, který se k výtisku díla svých reportérů dostal v předstihu. Yasmeen Abutalebová a Damian Paletta dali své knize název Nightmare Scenario ("Nejčernější scénář"), široké veřejnosti bude k dispozici od příštího úterý.

Podle popisu na webu internetového obchodu Amazon dvojice autorů přináší dosud nejkomplexnější pohled na "tragické nezvládnutí pandemie covidu-19" a chaos v nejvyšších patrech americké politiky, který přispěl k bilanci obětí převyšující součet kterékoli jiné země. Samotný prezident Trump hrozbu koronaviru až do konce svého působení v Bílém domě bagatelizoval a několikrát svými výroky na toto téma šokoval, například když loni v dubnu nahlas uvažoval o léčbě covidu-19 vpíchnutím dezinfekčního prostředku. Později novináři Bobu Woodwardovi vysvětloval, že za jeho tendencí zlehčovat rizika spojená s koronavirem byla snaha nevytvářet paniku.

WP uvádí, že nová kniha dál ilustruje Trumpovo uvažování a přibližuje "neutuchající spory" v pozadí postupu federální vlády. Například v březnu 2020 si prezident údajně do telefonu hlasitě stěžoval ministrovi zdravotnictví, že testování na koronavirus je pro něj pohromou. "Kvůli testování prohraju volby! Který idiot vymyslel, že federální vláda bude testovat?" řekl prý ministrovi Alexu Azarovi.

Trump se podle informací Abutalebové a Paletty s Azarem hádal o tom, proč se vůbec americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) snaží infekce odhalovat. Na veřejnosti prezident předtím i potom dával najevo, že rozsáhlé testování bere spíše jako přítěž, než jako efektivní protiepidemický nástroj, protože vede k vyšším statistikám o nákazách.

USA ovšem na začátku pandemie měly přesně opačný problém, tedy nedostatek prováděných testů. Koronavirus SARS-CoV-2 se v zemi šířil nejméně od ledna 2020, do 11. března zde ale bylo otestováno méně než 10.000 lidí. Výsledek byl dán i tím, že CDC se snažilo nasadit vlastní testy, které se ovšem ukázaly jako nespolehlivé. Právě neadekvátní testování, které blokovalo snahy trasovat výskyt nákazy, podle mnohých odborníků na veřejné zdraví loni na jaře umožnilo rozšíření covidu-19 napříč USA.

Témata:  Donald Trump USA U.S. Base Guantanamo 1 koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.