Hrůzná zpověď: Sexuální obtěžování na ulicích je na denním pořádku, tvrdí žena

Rasha žila a studovala anglickou literaturu, před několika lety však přesídlila do Damašku. „K tomu, že odejdu ze Sýrie, jsem se rozhodla ještě před revolucí. Odešla jsem měsíc před jejím začátkem v únoru 2011," vysvětluje Syřanka.

Rozhodla se tak kvůli studiu. „Zároveň jsem byla dost naštvaná na to, co se v Sýrii děje. I to byl jeden z důvodů, proč jsem odešla," vysvětluje. Nelíbila se jí především politika vlády. V Sýrii podle ní vládne diktátor. „Je to také ekonomická a sociální situace, která je vážně špatná. Naše práva jsou značně omezována. Neexistuje zde prakticky občanská společnost. Nemůžeme svobodně tvořit, i veřejná shromáždění jsou často problém. Začala jsem také pociťovat zhoršující se ekonomickou situaci. Propast mezi bohatými a chudými se prohlubovala. Střední třída v podstatě přestala existovat," popisuje život ve válkou zmítané vlasti.

Restrikce se podle ní projevovaly i v běžném životě. Policie mohla například zadržet mladé páry, které spolu seděly venku na lavičce. „Hned by volali tvým rodičům s tím, že jste se líbali ve veřejném prostoru. V tomto případě policie zneužívala citlivosti takové situace. Ženám to nebylo jedno a udělaly by cokoliv, aby se o tom jejich rodiče nedozvěděli. To samozřejmě vedlo ke korupci a podplácení, která je v Sýrii na denním pořádku," vzpomíná.

I ona má s takovými situacemi zkušenosti. „Šla jsem se svým bratrancem po jedné z bohatších čtvrtí v Damašku, přistoupila k nám policie a začala se vyptávat. Byla jsem vážně naštvaná a ptala jsem po důvodech kontroly. Rázem se na nás lidé kolem začali dívat, jako bychom udělali něco špatného. Řekla jsem strážníkovi, ať klidně tátovi zavolají a všechno mu řeknou. Většina dívek to ale bohužel neudělá. Bojí se," vypráví.

Podle ní to určitě nesouvisí s islámem. „Křesťané v Sýrii jsou na tom podobně, v nějakých situacích možná ještě hůř. Sama jsem křesťanka, ale nejsem věřící. Rodiče jsou také ateisti, ale vychovali mě v křesťanské komunitě. Řekla bych, že právě křesťanská komunita je u nás ze všech ostatních náboženských skupin vůbec ta nejuzavřenější," říká.

Podmínky žen v zemi jsou podle ní špatné. Při dědickém řízení mají nárok jen na půlku majetku, problematický je i rozvod, při kterém nemají ženy žádná práva. Šéfové pak prý často obtěžují svoje ženské podřízené. „To je ale běžná praxe, která se děje každý den na ulici, kde se Vás muži i dotýkají. A to se týká i zahalených žen," uvedla.

Otázka zahalování je pak podle ní osobní volba. Ona sama se zahalovala, aby se vyhnula sexuálnímu obtěžování, ani to ale nepomohlo. „V Sýrii je to velký problém. Jednou se mi dokonce stalo něco vážnějšího a byla jsem nedaleko policejní stanice. Šla jsem to nahlásit, ale policista se mi vysmál. Také mi ale vadilo, že jsem se nemohla cítit svobodně ani se svým partnerem. Jít s ním třeba jen tak do parku nebo do hotelu. Policie by mě mohla klidně obvinit z prostituce," popisuje.

Přestože si revoluci přála a zpočátku ji považovala za úžasnou, postupně se vše obrátilo špatným směrem. Revoluce v ní tak zanechala smíšené pocity. Ona sama má teď v plánu naučit se německy, dostudovat magisterský program a žít normální život.

„Můj otec, bratr a jeho syn jsou stále v Sýrii. Zatím jsou v pořádku, ale nevím, jak dlouho to bude trvat. Momentálně ale také přemýšlí o tom, že by zemi opustili," vysvětluje. S negativním přístupem se zatím nesetkala, dodala ale, že zatím se pohybovala hlavně v Berlíně, který je hodně různorodý. „Nechci být brána za oběť. Je smutné, co se nám přihodilo, ale může se to stát nám všem. Věřím, že já sama mám hodně co říct, a nemusí to být nutně jen k situaci v Sýrii," dodala.

Témata:  uprchlíci,  Sýrie