Atény - Evropa zavřela své hranice a v Řecku zůstalo uvězněno zhruba 60 tisíc uprchlíků. Vzhledem k mnohaměsíčnímu čekání na azylové pohovory hledají mnozí zoufale cestu ven.
Přetížená řecká vláda přesouvá lidi z neoficiálních stanových městeček do úředních táborů narychlo zřizovaných ve starých kasárnách a prázdných továrnách. Většina z nich je nehostinná a izolovaná a mnohé postrádají základní vybavení.
Benzínová pumpa poblíž makedonské hranice vypadá nyní naprosto normálně, ale ani ne před měsícem byla domovem pro dva tisíce lidí. Děti si hrály na nádvoří přeplněném stany, stánek servíroval falafel a do toho dobrovolný lékař z Birminghamu ošetřoval válečná zranění a každodenní nemoci a batolata se učila abecedu vedle pracujících benzinových čerpadel.
Mezi těmi, kteří se přišli najíst, byl řecký taxikář. Zastavil se tu, aby navštívil syrskou rodinu, s níž se spřátelil. Dorazil ale i muž v černém mercedesu. "Patrně pašerák," usoudila katalánská zdravotní sestra. "Přijíždějí každý den."
Vláda doufá, že pašeráky vytlačí kontrolou přístupů do oficiálních táborů. Avšak tím, jak hranice zůstávají uzavřené a podmínky v Řecku ubohé, obchod pašeráků nadále vzkvétá.
Vesnice Chalkios s 600 obyvateli na ostrově Chios měla donedávna málo zahraničních návštěvníků. Vesnice je na kopcích poblíž nepoužívané továrny na aluminium, která je nyní řeckými úřady provozována jako tábor pro více než tisíc lidí.
Farmářka Nafsika stojí za svou zamčenou brankou. Před několika týdny vedla blokádu cesty do tábora, aby zastavila přivážení dalších kontejnerů s věcmi pro ubytování uprchlíků. "Jsem zruinovaná," říká. "Ukradli vše, co jsem vysázela. Evropa musí otevřít hranice. Tito lidé zde trpí a my s nimi."
Více pochopení má Marinos, bývalý policista z dolního konce cesty. "Můj dědeček přišel z Turecka v rámci výměny obyvatelstva v roce 1922," vzpomíná. "Tady mnoho z nás pochází z uprchlických rodin. Řekové je nevítali, považovali je za Turky. Syřané nám tehdy pomohli a teď je řada na nás pomoci Syřanům."
V hlavním městě Chiosu jsou další dva tábory živeny a podporovány pouze dobrovolníky a nevládními organizacemi. Dva mladí dobrovolníci otevřeli v bývalé restauraci neformální školu pro množství zdejších dětí. První věcí, kterou se naučily, bylo chodit ve skupině a volat "dobré ráno" v řečtině na každého, koho potkaly. Zářivý nápis na stěně na dvoře hlásá: "Nikdo není nelegální" a ve třídě děti skandují abecedu. Postarší muž vedle se usmívá. "Vyspravili to velmi dobře," říká. "Před tím byl na tom místě nepořádek."
Související
22. srpna 2024 10:08
16. srpna 2024 14:03
14. srpna 2024 13:07
14. května 2024 16:37
13. května 2024 16:44
15. dubna 2024 15:01
