Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Válka v Iráku byla nelegální, schytal to Blair

Tony Blair
Tony Blair
Foto: dailymail.co.uk **dailymail.co.uk**

Londýn - Válka v Iráku, do níž Británie v roce 2003 vstoupila po boku Spojených států, byla nelegální. V dnešním vydání nedělníku Sunday Mirror to napsal tehdejší místopředseda britské vlády John Prescott.

Prescott se tak přidal na stranu kritiků kabinetu premiéra Tonyho Blaira, kteří tento týden získali mocnou vzpruhu díky zveřejnění vyšetřovací zprávy takzvané Chilcotovy komise.

Zpráva totiž konstatuje, že kabinet před 13 lety udělal mnoho chyb, zapojil se do invaze na základě nesprávných informací a navíc předčasně.

"Generální tajemník OSN Kofi Annan v roce 2004 konstatoval, že vzhledem k tomu, že prvotním cílem války v Iráku byla změna režimu, šlo o válku nelegální. S velkým smutkem a rozhořčením se nyní domnívám, že měl pravdu. S rozhodnutím jít do války a jeho katastrofickými důsledky budu muset žít do konce života," napsal Prescott.

Vyšetřovací zpráva, kterou sedm let připravovala zvláštní komise, je k Blairově labouristické vládě velmi kritická. Podle komise se ukázalo, že hlavní důvod invaze - hrozba, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení - nebyl opodstatněný.

Británie se prý navíc připojila k invazi v Iráku dříve, než se využily všechny mírové možnosti. Intervence samotná pak byla špatně plánovaná a její důsledky kabinet podcenil.

Témata:  Tony Blair Irák Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.