Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Juncker souhlasí se zvolením nového britského eurokomisaře

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Brusel - Novým členem Evropské komise (EK) se stane dosavadní britský velvyslanec ve Francii Julian King. Jeho jméno navrhl premiér David Cameron. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker souhlasil.

Očekává se, že proces odloučení Británie a EU skončí za více než dva roky. Nový britský eurokomisař by podle komentářů mohl nastoupit do komise letos v září.

Juncker podle mluvčího EK do konce měsíce rozhodne, jaký post Kingovi přidělí. Jasné je, že vystřídá dosavadního britského člena komise Jonathana Hilla, který po odhlasování brexitu podal demisi. Hill byl eurokomisařem pro finanční stabilitu a finanční služby.

Šéf EK se s kandidátem na nového eurokomisaře dnes sešel v Bruselu. Na základě životopisu prý Juncker shledal, že King má potřebné unijní kompetence. „Nyní rozmýšlí jeho možné uplatnění a své rozhodnutí oznámí do konce měsíce," řekl mluvčí komise na tiskové konferenci.

Hillův rezort převzal místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Hill vysvětlil demisi tím, že ho „velmi zklamalo" rozhodnutí většiny jeho spoluobčanů v červnovém referendu opustit Evropskou unii.

Jakmile Juncker navrhne Kingovu pracovní náplň v komisi, britský kandidát na eurokomisaře bude muset předstoupit před Evropský parlament a nakonec získat souhlas všech ostatních 27 členských států EU.

Témata:  Evropská komise (EK) EU Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

19. srpna 2025 17:49

Další viník smrti Matthewa Perryho uzavírá dohodu. Vyhne se soudu

V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovo cynické a nechutné gesto. Jde o Nobelovku za mír

Šéf Bílého domu Donald Trump si přivlastňuje zásluhy za diplomatické průlomy, na nichž americká diplomacie pracovala klidně i celé roky. Skutečnost, že v této souvislosti kontaktoval norského ministra financí Jense Stoltenberga s žádostí o Nobelovu cenu míru, působí v kontextu podpory izraelské ofenzivy v Gaze, útoku na Írán a ignorování Ukrajiny jako cynické, a dokonce až nechutné gesto.