Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lavrov chce opět hovořit o Sýrii, zkritizoval zmocněnce OSN

Sergej Lavrov
Sergej Lavrov
Foto: mid.ru

Baku - Ministr zahraničí USA John Kerry bude ve čtvrtek v Moskvě jednat mimo jiné o situaci v Sýrii. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes kritizoval zvláštního zmocněnce OSN Staffana de Misturu, že se zdráhá zorganizovat nové kolo syrských mírových rozhovorů.

Staffan de Mistura v červnu řekl, že se v červenci pokusí v Ženevě uspořádat další kolo mírových rozhovorů znepřátelených syrských stran. Žádné konkrétní datum však neuvedl.

"Znepokojuje nás, že de Mistura se vyhýbá svým povinnostem, nepřipravuje další kolo mezisyrských rozhovorů a začíná veřejně prohlašovat, že Rusko a USA by měly nejprve dospět k politické dohodě o Sýrii, a pak teprve bude čas, aby Spojené národy zorganizovaly novou sérii rozhovorů mezi Syřany".

"To není správný přístup," dodal Lavrov, který je dnes na návštěvě v ázerbájdžánské metropoli Baku. Jen Syřané sami mohou rozhodnout o budoucnosti své země, zdůraznil Lavrov.

Ruský ministr zahraničí rovněž sdělil, že boj proti frontě An-Nusra bude hlavním tématem americko-ruských jednání v Moskvě. "V lednu Spojené státy slíbily, že všichni bojovníci spolupracující s Washingtonem se stáhnou z míst okupovaných frontou An-Nusra, doposud se ale tak nestalo," uvedl.

Témata:  Sergej Lavrov Sýrie OSN (Organizace spojených národů)

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.