Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jednotné Irsko v nedohlednu? Mezi unionisty a separatisty to vře

Irsko
Irsko
Foto: Pixabay

Dublin/Londýn - Ihned po oznámení výsledků referenda o brexitu se začalo hovořit o podobném plebiscitu, ve kterém by lidé hlasovali o sjednocení Irska. Severoirské politické strany toto téma rozděluje.

Předseda irské vlády Enda Kenny v pondělí v obci Glenties na severu Irska řekl, že jednání o brexitu by měla vzít na zřetel i možnost budoucího referenda o sjednocení Irska. Vyjednávači by podle něj měli myslet na to, že by mohla být aktivována doložka Velkopáteční mírové dohody, která může vyústit ve vypsání referenda.

Zmíněná dohoda z dubna 1998, označovaná i jako belfastská, ukončila třicet let násilností, během nichž přišlo v Severním Irsku o život více než 3500 lidí. Krvavý konflikt se odehrával mezi unionisty, stoupenci setrvání severu Irska v Británii, a separatistickými katolíky usilujícími naopak o odtržení.

Kenny připustil, že takové referendum by vyžadovalo jasný důkaz, že většina lidí si přeje opustit Spojené království a připojit se k Irsku. "Podle některých to může být bizarní teorie, ale kdoví, co se stane za deset dvacet let?" dodal nicméně.

Vyjádření irského premiéra našlo pozitivní ohlas u vůdce nacionalistické republikánské strany Sinn Féin Gerryho Adamse, který podle BBC prohlásil, že při novém ústavním uspořádání "je třeba otevřenosti a nápaditosti".

Naproti tomu severoirský poslanec Demokratické unionistické strany (DUP) Ian Paisley označil Kennyho kvůli výrokům o irském referendu za zlomyslníka. "Všichni víme, že v příštích devíti měsících Enda Kenny nebude premiérem. Takže je opravdu jen zlomyslný," dodal.

Témata:  Irsko Severní Irsko Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.