Dublin/Londýn - Ihned po oznámení výsledků referenda o brexitu se začalo hovořit o podobném plebiscitu, ve kterém by lidé hlasovali o sjednocení Irska. Severoirské politické strany toto téma rozděluje.
Předseda irské vlády Enda Kenny v pondělí v obci Glenties na severu Irska řekl, že jednání o brexitu by měla vzít na zřetel i možnost budoucího referenda o sjednocení Irska. Vyjednávači by podle něj měli myslet na to, že by mohla být aktivována doložka Velkopáteční mírové dohody, která může vyústit ve vypsání referenda.
Zmíněná dohoda z dubna 1998, označovaná i jako belfastská, ukončila třicet let násilností, během nichž přišlo v Severním Irsku o život více než 3500 lidí. Krvavý konflikt se odehrával mezi unionisty, stoupenci setrvání severu Irska v Británii, a separatistickými katolíky usilujícími naopak o odtržení.
Kenny připustil, že takové referendum by vyžadovalo jasný důkaz, že většina lidí si přeje opustit Spojené království a připojit se k Irsku. "Podle některých to může být bizarní teorie, ale kdoví, co se stane za deset dvacet let?" dodal nicméně.
Vyjádření irského premiéra našlo pozitivní ohlas u vůdce nacionalistické republikánské strany Sinn Féin Gerryho Adamse, který podle BBC prohlásil, že při novém ústavním uspořádání "je třeba otevřenosti a nápaditosti".
Naproti tomu severoirský poslanec Demokratické unionistické strany (DUP) Ian Paisley označil Kennyho kvůli výrokům o irském referendu za zlomyslníka. "Všichni víme, že v příštích devíti měsících Enda Kenny nebude premiérem. Takže je opravdu jen zlomyslný," dodal.
Témata: Irsko, Severní Irsko, Velká Británie
Související
14. února 2023 21:14
4. ledna 2023 17:51
8. října 2022 16:35
22. července 2022 9:18
7. července 2022 16:28
28. května 2022 17:14