Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Známý deník psal o Česku: Máme tady něco, co není nikde jinde na světě

Knihovna
Knihovna
Foto: Pixmac

New York/Praha – Česká republika se opět dostala do slavného světového média, píše o ní server známého deníku The New York Times. Tentokrát jde veskrze pozitivní publicitu – řeč je o unikátní síti českých knihoven.

„Ve věku Amazonu a internetu se myšlenka jít do veřejné knihovny a půjčit si knihu může zdát jako kuriózní a staromódní. Platí to v mnoha částech světa, ale je jedna země, která na tom houževnatě lpí. Je to Česká republika," píše se v úvodu článku.

The New York Times uvádí, že knihovny jsou v Česku k dispozici všude, kam se jen člověk podívá. „Má nejhustší síť knihoven na světě, vyplývá to z průzkumu provedeného Fondem Billa a Melindy Gatesových. Existuje zde více knihoven než základních škol. Vlastně je zde jedna knihovna na 1,971 českých občanů – což je čtyřikrát víc než je v průměr evropských zemích, a 10krát víc než ve Spojených státech, kde je knihovna na každých 19,583 lidí," informuje server.

Autor článku si také klade otázku, proč je v Česku tolik knihoven. Jedním dechem pak odpovídá, že to po dlouhá desetiletí bylo povinné „Od velkoměsta po vesnici, všude podle zákona jedna musela být," vysvětluje server. Zákon byl přijat v roce 1919, brzy po vyhlášení samostatného Československa. Hlavní myšlenkou byla podpora všeobecné gramotnosti a vzdělávání poté, co země byla dlouho pod vlivem německy mluvícího Rakousko-Uherska. A fungovalo to.

„Čtení se pro Čechy stalo zvykem. Dokonce i dnes ti, kteří navštěvují knihovny, kupují více knih - 11 ročně v průměru. To je více než ostatní," cituje server Víta Richtera, ředitele Knihovnického institutu České národní knihovny.

Text připomíná, že zákon o knihovnách přežil německou okupaci, komunistickou éru a dokonce i počátek 90. let, kdy došlo k rozdělení Československa. Pak se ale stát i města potýkala s nedostatkem peněz, a tak se od něj upustilo. V roce 2001 bylo v Česku asi 6019 knihoven. Od té doby se asi 11 procent z nich spojilo nebo bylo zavřeno.

„Spíše než by byly jen výstřednosti z dávných časů, přeživší české knihovny dělají, co mohou, aby zůstaly živé a důležité. Slouží jako volební místnosti i jako jednací prostory. Pořádají se zde čtenářské kluby, umělecké výstavy a kurzy počítačové gramotnosti, během dne vítají davy školáků a důchodců. Ale hlavně, dělají to, co si podle průzkumu 92 procent Čechů přeje, aby dělaly – půjčují knihy," dodává autor článku.

Témata:  Česká republika knihovny USA

Související

Aktuálně se děje

6. června 2026 16:21

Opustil těhotnou? Leoš Mareš po náloži kritiky musel vysvětlovat, jak to bylo

Televizní dokument mapující život moderátora Leoše Mareše u příležitosti jeho padesátin vzbudil mezi televizními diváky velký ohlas. Kromě kladných hodnocení se však objevila i řada nejasností a spekulací. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zatmění Slunce, ilustrační fotografie.

Zatmění Slunce se blíží. Vše, co o něm potřebujete vědět

Letos 12. srpna nastane úplné zatmění Slunce, které po více než dvou letech nabídne jedinečnou nebeskou podívanou. Tento úkaz se objevuje ve chvíli, kdy Měsíc projde mezi Sluncem a Zemí, čímž na naši planetu vrhne stín a v určitých oblastech světa kompletně zablokuje sluneční svit. Úplné zatmění, při němž obloha na moment zcela ztmavne, budou moci sledovat pozorovatelé v částech Grónska, na Islandu, v severním Španělsku a v severovýchodním Portugalsku. Obyvatelé ostatních částí Evropy, Afriky a Severní Ameriky pak uvidí zatmění částečné, kdy Měsíc zakryje pouze část slunečního disku.