Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Analytik: Moldavsko přistupuje ke vztahům s Ruskem opatrně, čeká další uprchlíky

Rusko, Kreml
Rusko, Kreml
Foto: Pixabay

Moldavsko se snaží vystupovat vůči Rusku neutrálně, kvůli ruskému útoku ale očekává příjezd dalších tisíců uprchlíků z Ukrajiny. ČTK to řekl analytik Mihai Mogildea z kišiněvského Ústavu pro evropské politiky a reformy (IEPR).

Moldavsko také pozorně sleduje situaci v Podněstří, separatistickém regionu, kde působí na 2000 ruských vojáků. Kvůli konfliktu na Ukrajině země vyhlásila výjimečný stav.

Moldavská proevropská vláda vedená prezidentkou Maiou Sanduovou se snaží mít k Moskvě neutrální postoj. "Nová vláda tady v Kišiněvě vedená prezidentkou Maiou Sanduovou se snaží mít aktivnější postoj k Rusku," uvedl Mogildea. Kabinet se snaží mít s Ruskem dialog a "dobrou úroveň komunikace".

Vláda je ale v kontaktu s představiteli Evropské unie a unijními zeměmi, jež zavedly přísnější sankce na Rusko. Pro Kišiněv je velmi citlivé se ke koalici proti ruské invazi přímo přihlásit, protože Rusko by to mohlo brát jako akt odporu, dodal analytik. Prezidenta Sanduová však označila ruský útok za porušení mezinárodních norem.

Zisk dalších území na Ukrajině ze strany Ruska by pro Moldavsko znamenalo velké ohrožení. "Pro nás je Ukrajina něco jako nárazníková zóna," uvedl Mogildea.

Moldavsko také bedlivě sleduje situaci ve svém separatistickém regionu, Podněstří. "Z Podněstří zatím nepřišel žádný signál, který by ohrožoval bezpečnost Moldavska," uvedl Mogildea. Podle něj se lídři separatistů postavili ke konfliktu na Ukrajině opatrně. V oblasti ale působí ruská armáda, která by mohla zasáhnout do bojů či používat infrastrukturu a své sklady k logistické podpoře ruským jednotkám na Ukrajině. Moskva žádosti Kišiněva, aby své jednotky z oblasti stáhla, dlouhodobě odmítá.

Moldavsko muselo v minulých měsících řešit energetickou krizi a obnovu smluv na dodávky plynu. Ruská státní firma Gazprom přistoupila na pětileté prodloužení, Kišiněv ale musí provádět měsíční platby předem, což jsou podle analytika pro jednu z nejchudších zemí v Evropě tvrdé podmínky.

Za "velký problém" označil také fakt, že moldavské televizní stanice přebírají obsah z ruských kanálů, což usnadňuje šíření ruské propagandy mezi obyvateli. "Největší problém, kterému nyní čelíme, se týká právě dezinformací a šíření falešných zpráv," uvedl analytik.

Nejvýznamnější moldavská opoziční Socialistická strana byla výrazně proruská a její vedení, včetně bývalé prezidenta Igora Dodona, mělo silné osobní i finanční vazby na Moskvu. Po prohraných parlamentních volbách z loňského července však prochází vnitřní proměnou. "Strana hlasovala spolu s vládou pro vyhlášení výjimečného stavu," uvedl Mogildea. Podle analytika se jedná o dobré znamení, vazby funkcionářů na Rusko ale zůstávají silné.

Od začátku bojů na Ukrajině Moldavskou zaznamenalo příchod zhruba 16.000 lidí z Ukrajiny a další vlny se očekávají v příštích dnech. Část Ukrajinců odchází do Moldavska, protože tam mají známé, nebo chtějí dále pokračovat na Západ.

Moldavsko, malá země s přibližně 3,5 miliony obyvatel, která leží mezi Rumunskem a Ukrajinou, patří mezi nejchudší státy v Evropě. V posledních letech byla poznamenána politickou nestabilitou a korupčními skandály. Na rozdíl od sousedního Rumunska není členem NATO ani Evropské unie.

Témata:  Moldávie Rusko

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.