Ankara poprvé reagovala na povolení ukrajinských útoků na ruské území

Fidan reagoval na kroky dalších členů NATO, kteří povolili Ukrajině používat jejich zbraně k útokům na ruském území. Mezi tyto země patří například Spojené státy, Německo a Česko. Tuto myšlenku podporuje i generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Slovensko vnímá tuto otázku jako bilaterální záležitost zainteresovaných států.

"Podporujeme pokračování pomoci Ukrajině a její úsilí odolat Rusku, ale nechceme, aby se NATO účastnilo této války. Myslíme si, že mezi těmito dvěma věcmi musí být zachována rovnováha, a to jak ze strany členských států, tak ze strany Aliance," uvedl turecký ministr.

Varoval, že pokud by se tato rovnováha nedodržela, mohl by se konflikt rozšířit a vyvolat ještě horší krizi.

Ankara si podle AFP dokázala udržet dobré diplomatické vztahy s Ruskem i Ukrajinou od začátku invaze v únoru 2022.

Spojené státy ještě ve čtvrtek večer povolily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na území Ruska. Ukrajina požádala o uvolnění omezení na jejich použití po několika týdnech ruských útoků na východoukrajinské město Charkov a ofenzivě v pohraniční Charkovské oblasti.

To, že by členské státy Severoatlantické aliance (NATO) měly zvážit zrušení omezení na používání jimi dodaných zbraní Ukrajině pouze na okupovaném území a povolit Kyjevu útočit jimi i na cíle v Rusku, Stoltenberg uvedl i v Praze.

Západní země se v posledních týdnech stále více rozcházejí v otázce, zda by ukrajinská armáda měla dostat povolení útočit i na cíle v Rusku. Někteří spojenci Kyjeva argumentují, že jde o součást legitimní obrany proti ruské invazi, zatímco ostatní vyjadřují obavy, že je to zatáhne do konfliktu s Moskvou.

Stoltenberg připomněl, že omezení na použití zbraní jsou rozhodnutími na úrovni jednotlivých států.

"Vzhledem k vývoji této války jsem však přesvědčen, že nastal čas zvážit některá z těchto omezení, aby se Ukrajinci mohli skutečně bránit," řekl Stoltenberg v projevu na půdě Senátu Parlamentu ČR před začátkem neformálního setkání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Praze.

"V uplynulých týdnech a měsících se většina těžkých bojů odehrává podél rusko-ukrajinské hranice," řekl šéf Aliance v souvislosti s boji v Charkovské oblasti. To podle něj umožňuje ruské armádě útočit na ukrajinské jednotky i přímo z Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádá zrušení omezení, americký Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně jen na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na zasahování v samotném Rusku.

Stoltenberg také upozornil na jisté nedostatky v poskytování podpory Ukrajině. "V posledních měsících pozorujeme vážná zpoždění v poskytování vojenské pomoci a vážné nedostatky, například pokud jde o protivzdušnou obranu a munici," konstatoval.

To, že by západní země měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaných Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se, prohlásil Stoltenberg už před několika dny, uvedla agentura AFP.

"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.

Ve stejném duchu se předminulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.

Témata:  Turecko,  válka na Ukrajině,  Armáda Ukrajina