Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babiš na konferenci v Glasgow kritizoval evropský klimatický balíček

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Český premiér Andrej Babiš dnes na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 v Glasgow kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle Babiše je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy dovolit.

V posledních letech byla podle předsedy české vlády ochrana životního prostředí nahrazena bojem proti klimatické změně. Připomněl, že Evropská unie chce dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, balíček Fit for 55 jde ale mnohem dál, než na čem se unie shodla. Kritizoval například to, že Evropská komise navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého.

Evropa podle Babiše produkuje zhruba devět procent celosvětového množství emisí skleníkových plynů. "Evropská unie nemůže dosáhnout ničeho bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy americké," řekl.

"Čína v podstatě oznámila, že nejen že nebude snižovat emise, ale do konce do roku 2030 je bude navyšovat, otevírá nové hnědouhelné elektrárny a mluví o závazku někde v roce 2060," doplnil na tiskovém briefingu.

Balíček Fit for 55 podle Babiše nebere žádný ohled na podmínky a na možnosti jednotlivých členských států EU. Premiér také řekl, že bez odpovědí na otázky, zda cíle nejsou příliš ambiciózní či kolik bude transformace stát, se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou.

Za absolutně zásadní považuje Babiš to, aby si členské státy mohly zvolit vlastní energetický mix k dosažení uhlíkové neutrality. Obhajoval přitom jadernou energetiku jako čistý a bezpečný zdroj energie.

Ministerský předseda znovu také při briefingu kritizoval, že "Evropská komise nezvládla směrnici o emisních povolenkách". Podle Babiše není možné, aby ceny povolenek určoval spekulativní kapitál. "Vývoj cen emisních povolenek dopadá přímo do ceny energií o 23 procent navíc," dodal.

Zelená dohoda může podle premiéra vést k sociálním, ekonomickým, politickým i geopolitickým nákladům, což může vytvořit enormní napětí ve společnosti či mezi spojenci a otevřít dveře radikálům. Dohoda podle něj může být zodpovědná za ztrátu konkurenceschopnosti Evropské unie, rostoucí nezaměstnanost či astronomické ceny energií.

"Problém je i plyn. Pokud evropští politici budou donekonečna mluvit o tom, že se musíme zbavit závislosti na ruském plynu, je to absolutní nesmysl. Místo toho, abychom navýšili kapacity plynovodů, uzavírali dlouhodobé smlouvy, tak se to blokuje a potom to rezultuje do situace, jaká je," řekl novinářům dosluhující předseda české vlády.

V závěru projevu před účastníky konference Babiš vyzval, aby se ke klimatické politice začalo přistupovat bez ideologie, kriticky a racionálně.

Na konferenci v Glasgow dnes a v úterý vystupují šéfové desítek států a vlád, aby představili plány na snižování emisí skleníkových plynů. Dnes projevy přednesli například britský premiér Boris Johnson, americký prezident Joe Biden nebo německá kancléřka Angela Merkelová.

Témata:  Andrej Babiš klimatická změna klimatická konference v Glasgowě COP 26

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.